Proroctví slepého mládence /14.století/.

18.11.2015 10:30

Když císař Karel IV., český král, vraceje se l.P. 1362 z Německa, přes Norimberk do své vlasti, přišel na pomezí v Šumavských lesích, uslyšel, že ve vesnici Koutu, nedaleko Domažlic, žije mládenec od narození slepý, zbožný a ducha prorockého, po všem okolí ode všech velice vážený.

I zajel si Karel IV. Do té vsi a když přijel k chaloupce slepého mládence, sestoupil s koně a vešel do jizby, kdež zastal slepého mládence, an sedí za stolem.

 

proroctvi-slepeho-mladence-1.jpg

 

“Pozdraven buď, ctný mládenče!” oslovil ho panovník

Mládenec mu poděkoval a řekl:

“Zdráv buď císaři, muži svatý a králi náš!”

“Proč mne nazýváš svatým, mne člověka hříšného?” děl císař.

“A kterak víš, že jsem císař? Jsi nevidomý a nemohls míti žádné povědomosti o tom, že tě navštívím.”

“V pravdě jsi muž boží,” odvětil slepý, “neboť to dokazuješ svými skutky. Také to dosvědčí chudý lid, jehož se ujímáš, svědčí o tom velebné chrámy, jež jsi vystavěl a stavíš. A všecku zemi zvelebuješ jako dobrotivý otec svého českého národa. Ty o něj, též o jeho jazyk pečuješ, kdežto prve nežli mine tři sta let, bude český jazyk ponížen a potupen.”

Tak řekl a pozval císaře, aby se k němu za stůl posadil. Karel IV: tak učinil a rozmlouval se slepým mládencem o různých věcech, až pak řekl:

“Milý mládenče, soudím, že pro to Bůh zbavil tvé oči světla, abys viděl do tmavé budoucnosti. Pročež pověz, cos dříve napověděl: jak bude s mou milou vlastí, jak dlouho ještě potrvá toto mé království v slávě?”

Mládenec ani slova nepromluvil, ale vzav křídu napsal tyto litery na stůl, jednu od druhé podále a to:

K.   V.   Z.   A.   L.   J.   V.   L.   F.   M.   R.

A když napsal, řekl:

“Co liter, tolik králů. Toť jsou jména tvých následovníků. Po tvé smrti, za panování tvého syna, počne se domácí vojna a bude velké= krveprolití. Ale vojenská sláva i kořisť všechna v zemi zůstanou a země Česká zkázy nevezme, nýbrž obhájí se slavně proti mnohým nepřátelům.

Ale pak během časů upadnou Čechové v nekázeň a v nesvornosť, a nastane veliká zkáza mravů. Cizozemci, Němci, Vlaši a Francouzové budou jim milejší, a Češi budou choditi v krojích divně a pyšně vymyšlených. Konšelé budou brát úplatky, spravedlnost pohyne, neboť soudcové jenom podle stavu, bohatství a vážnosti budou souditi.

Hlas chudého zanikne neslyšán, a všechen řád přestane. I rozhněvá se Bůh.

Lidé budou sice polí přidělávat, ale chleba nebude přibývati, neboť nebude Božího požehnání české zemi. Tenkráte nastanou daně, platy i roboty neslýchané, válka válku bude stíhat, a muži ženám, otcové dětem budou násilně bráti na vojnu. Tehdá budou světské i duchovní vrchnosti českého jazyka nenáviděti. Němci opanují Prahu, a přemnozí Čechové se tak velice zapomenou a prohřeší, že budou svůj mateřský jazyk zapírat a za něj se styděti.

Tehná na jednom vrchu v kouřimském kraji stromoví od vrchu schnouti bude a veliký hlad nastane. Pak se vzbouří na Čechy tolik nepřátel, že jako liják, jako hejna kobylek1) na ně se posypou. Jen mezi Úpou a Orlicí neublíží se ani slepici. Kdo všechny hrůzy přečká, užije pak blažených časů.” –

Mládenec se odmlčel a Karel IV. promluvil:

“Milý mládenče! Smutné je, cos zjevil. Ale ještě mi vylož, co chceš těmito literami říci?”

“Slavný králi! Tyto litery znamenají:

K.    To jsi ty sám.

V.    Václav, tvůj syn.

Z.    Zikmund, druhý tvůj syn.

A.    Albrecht, Rakušan, jeho zeť.

L.    Ladislav, Albrechtův syn.

J.    Jiří, král, Čech.

V.    Vladislav, Polák.

L.    Ludvík, Uher.

F.    Ferdinand, Španěl.

M.    Maxmilian, Čech.

R.    Rudolf, Maxmilianův syn.”

“A potom?” Ptal se Karel IV., když slepý mládenec přestal.

“Bouře a knížetství vrtkavé! Nejhůře však bude, až rod královský po meči vyhasne a nastoupí královna. Proti ní se spikne množství nepřátel a tu se již bude české království k pádu schylovati: Panstvo bude zlé, nastane přehrozné sužování obecného lidu, jakého nebylo od počátku světa. A tenkráte ztrestá Bůh českou zemi.”

Karel IV. se zarmoutil a povzdechl.

“O kéž by bylo možná,” pravil, “všecko to neštěstí odvrátit!
Všechno i život bych pro své království obětoval. Nedejž Bože, abych já, člověk hříšný, byl snad příčina všeho toho zlého!”

“Pravil jsem,” děl mládenec, “že jsi muž Boží. Kaješ se a postíš na svém hradě Karlštejně a modlíš se za svůj národ. Svatý budeš, a zlaté lože tvé, na němž tam odpočíváš, bude posvěceno, nebo kdo nehodný, žádného, ani syna tvého nesnese.”

 

 

proroctvi-slepeho-mladence-2.jpg

 

               ... všechny ty vypudí svatý Prokop....

A tu vzav opět křídu, napsal slepý mládenec ještě tyto litery:

P.   P.   V.   F.   a řekl:

P. Půlnoční národ na Čechy se přižene a zemi hrozně poplení a zdrancuje.

P. To značí národ dolejší, polední, Turky a jiné nevěřící, s nimiž římský císař bude mít mnohé a kruté války. V těch válkách mu Čechové budou pomáhati, mnoho krve vycedí a mnoho peněz za ně vydají.

V. Znamená národ od východu, národ přemocný, jenž bude se svými sousedy bojovat, el českému království žádné škody neučiní.

F. Tato poslední litera označuje přehrozný počet zbrojného lidu, jenž se do Čech jako povodeň přivalí, Francouzů, Němců a jiných na západě. Tenkráte nastane ten největší a poslední boj. Tu se lidé ve své úzkosti k Bohu obrátí a úpěnlivě o pomoc volati budou.

I smiluje se Hospodin nad českým královstvím a pošle mu pomoc. Z hory Blaníka vyrazí rytířské vojsko proti všem nepřátelům České země, a sv. Václav na bílém koni povede Blanické rytíře do přehrozné bitvy, jež bude trvati za několik dní. V té bitvě budou cizozemci a nepřátelé potřeni a zhubeni; kteří zůstanou, ti budou ze země vyhnáni. Nejeden se ještě ve skrýši schová, ale všechny ty vypudí svatý Prokop svou berlou! České království bude prosto všech nepřátel, bude osvobozeno a zůstane svobodno.

Pak nastane svatý a stálý pokoj; všichni Čechové budou sjednoceni, zkvete mezi nimi snášenlivosť a jazyk jejich, jenž byl zemdlen a ponížen, bude povznesen, a již nikdo ho nebude zapírati. Budouť všichni hrdi na původ svůj, na předky i že se tak obhájili, a nebude jim teskno a obtížno v práci a oběti pro vlasť, neboť míň mluvit, ale více jednati budou, to z lásky upřímné, pro kterou ty, ó náš králi, vlasť zvelebuješ!”

Karel IV. si oddechl a řekl:

“Dejž to milý Bůh, aby alespoň tenkráte byla země česká šťastná.”

A vstav, vzal slepého mládence za ruku a řekl jemu:

“Pojď se mnou do Prahy, na můj hrad. Tam budeš dobře opatřen.”

 

Mládenec tomu docela přivolil a jel s králem Karlem do Prahy, kdež při jeho dvoře zůstal až do smrti.

 

Zdroj

 

Už řadu století kolují v Čechách a na Moravě předpovědi „slepého mládence z Prahy“. Za tímto dnes už příliš mnoho neříkajícím označením se skrývá pasáček, který žil v první polovině 14. století. Jeho proroctví z roku 1362 se skládá z 28 vět, které se vztahují jak k době dnes již dávno minulé, tak až k časům třetího tisíciletí. V centru proroctví přitom stojí tři světové války a jejich důsledky pro české země i sousední Německo.

„Slepým mládencem z Prahy“ byl s největší pravděpodobností oslepnuvší selský synek Tartar z Koutů u Domažlic, který se věnoval pasení ovcí. Podle výzkumů německého faráře Emanuela Jungmannna jeho proroctví sepsal poprvé roku 1491 Josef Kochan z Rožmitálu a Johann Melichar z Horšova. Jak farář Jungmann zjistil, česky došlo poprvé k vytištění proroctví v roce 1559. Jeden z výtisků se roku 1602 také prokazatelně nacházel ve dvorní knihovně ve Vídni. Toto proroctví se pak v období mezi 17. a 20. stoletím tisklo stále znovu. V roce 1678 církev jeho šíření dokonce zakázala, přičemž mnoho výtisků bylo veřejně spáleno. Přesto se proroctví anonymně tisklo ještě v roce 1700.

 

Ovčák před císařem

Dá se říci, že proroctví slepého mládence značně zneklidňovalo také vladaře a státníky. Podle zachovaných textů došlo údajně už v roce 1356 k předvedení budoucího autora proroctví - ovčáka, před samotného císaře Karla IV., jemuž ve snu nebo v transu slepý mládenec zvěstoval několik obsahově velmi závažných vět. Císař sice zakázal jejich šíření, ale proroctví vešlo brzy ve známost v celé zemi. Roku 1922 uveřejnil farář Jungmann německé vydání proroctví, vytištěné v Lingenu. Do tehdejšího Československa se ovšem dovážet nesmělo. Roku 1972 pak vydal Max Erbstein v nakladatelství Kammweg-Verlag v Troisdorfu kompletní text proroctví pod názvem „Slepý mládenec - české proroctví ze 14. století v zrcadle historických událostí“.

 

Nová válka a zlatá doba

O co se tedy v tak obávaném a zakazovaném proroctví jednalo? Například celých 563 let, v rozmezí let 1351 až 1914, je shrnuto do jediné věty: „Jeden a ještě jeden a půl času budou v Čechách vládnout cizí vládci." Další věta předvídá císaře Františka Josefa I. a jeho osmašedesátiletou vládu právě tak, jako vypuknutí první světové války: „V době, kdy jeden pán bude vládnout už více než 60 let, vypukne kvůli vraždě knížete velká válka.“ Tím byl zřejmě míněn atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este.

Dobu do počátku druhé světové války proroctví shrnuje těmito větami: „Korunované hlavy pak budou padat jako zralá jablka ze stromů. Český lev už nebude v poddanství, ale bude vládnout sám. V Čechách budou žít dva národy.“ Proroctví zahrnuje i druhou světovou válku s jejími důsledky: „Znovu dojde k velké válce mezi všemi národy světa. Německo se promění ve velkou hromadu trosek a jen oblasti modrého kamene zůstanou ušetřeny. Velká válka skončí, až budou kvést třešně...“ Druhá světová válka v Evropě skutečně skončila v květnu 1945.

Ani tady však proroctví slepého mládence nekončí, ale zasahuje až do doby třetího tisíciletí: „V Čechách bude vládnout český lev, ale jeho lesku bude konec. Už zde nebudou žít spolu dva národy, ale jenom jeden. Až zase pokvetou třešně, vypukne nová válka, ta nejkratší. Slunce se zřítí a země se bude třást... Pomstu přinese velká voda. Po ní na světě nastane nová doba, které se bude říkat zlatá.“

 

Děsivá pravda

Proroctví slepého mládence, jehož rok narození ani smrti se už nepodařilo zjistit, se ukázalo odstupem doby i ve svých detailech až děsivě pravdivé. Alespoň doposud. Zůstává skutečnou záhadou, jak mohl zdánlivě obyčejný pasáček ovcí v dávných dobách středověku, ale také třeba i Sibyla, Mlynaříček, Michael Tölk, Nostradamus a někteří další vidět tak daleko a poměrně s přehledem. Jako kdyby všichni tito proroci vlastnili nějaký stroj času a mohli si budoucnost přečíst a ověřit...

 

Zdroj

Diskusní téma: Proroctví slepého mládence /14.století/.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek