Muslimské bratrstvo

30.01.2018 20:26
Asociace Muslimských bratří má dva proudy. Jeden je veřejný, charitativní a snaží se o nábor nových stoupenců, zatímco druhý je udržován v tajnosti a organizuje akce směřující k destabilizaci společnosti, čímž naplňuje svoje cíle.

Tuto organizaci založil s dalšími v roce 1929 egyptský učitel Hasan al-Banná (1906-1949). Bylo to v době, kdy se Egypt, zatím jen formálně, zbavil dlouholeté evropské koloniální nadvlády a náboženští činitelé považovali prostředí ve společnosti za příliš prozápadní. Požadovali proto její reislamizaci, protože návrat ke zdrojům islámu byl podle nich nezbytný, aby země znovu nalezla svoji národní identitu. Svědčí o tom slova zakladatele: "Je nutno skoncovat se západním vlivem v rodinách". Z toho vyplynul i program Muslimských bratří, který byl od počátku fundamentalistický.

Zakladatel Muslimského bratrstva Hasan al-Banná

Fundamentalismus znamená urputné lpění na základních principech. Nejčastěji bývá užíván ve spojitosti s různými náboženstvími, kde se vyžaduje doslovný výklad základních knih do života. Je s ním spojováno přesvědčení o absolutnosti vlastní pravdy a není zde tolerována odlišnost k jiným názorům. Tento pojem byl původně označením pro protestantské hnutí v USA na konci 19. století, v současné době je používán zejména v souvislosti s myšlenkovými směry islámského extremismu, ke kterému patří i Muslimské bratrstvo.

V praxi to znamená, že je nutno přizpůsobit politiku zákonům koránu, vychovávat mládež k džihádu (svaté válce) a nastolit mravy v souladu s nejradikálnějším islámem. V roce 1933 měli Muslimští bratři sídlo v Káhiře a podařilo se jim jejich program rozšířit po celé zemi. Od prvopočátku, ve smyslu jedné části jejího programu, byla asociace zaměřena na humanitární a charitativní činnosti, například zakládaní nemocnic, sirotčinců, apod.. Součástí organizace jsou i dnes džawwály (mládežnické oddíly) a řada kulturních a politických spolků.

Členky Muslimského bratrstva, kterým egyptský soud udělil těžké tresty za podporu prezidenta Mursího

Souběžně s těmito veřejně prospěšnými činnostmi se Muslimští bratři začali projevovat i politicky a agresivně. Před vypuknutím druhé světové války spustili řadu sabotážních akcí a vražd vojáků britské okupační správy. Vzhledem k protižidovskému programu v jejím průběhu podporovali i nacisty. Hasan al-Banná po válce udržoval styky s novou egyptskou vládou, ale nakonec byl 12. února 1949 zastřelen před svým domem pravděpodobně její tajnou službou. Tomu však předcházela vražda ministerského předsedy al-Nukrašího.

K metodám Muslimských bratří patří terorismus

Muslimští bratři totiž zahájili aktivní vojenský odboj proti státu Izrael, který vznikl v roce 1948, následně stát Egypt proto zakázal jejich činnost a vražda jeho premiéra byla nepokrytou výhrůžkou. V zemi pak následovalo několik významných politických převratů, asociace se na některých i podílela. Historie není úplně jednoduchá a černobílá, v těchto dobách s členy Muslimského bratrstva zacházela státní moc v táborech a věznicích nemilosrdně a brutálně, což přispívalo k jeho popularitě. Nakonec v roce 1976 bylo hnutí plně legalizováno za vlády prezidenta Anvara Sadata.

Vedení Muslimského bratrstva při protivládní demonstraci v prosinci 2011

O rok později byla podepsána dohoda v Camp Davidu, v nichž Egypt oficiálně uznal stát Izrael. To okamžitě zradikalizovalo fundamentalistická hnutí v zemi, z nichž organizace al-Džihád prezidenta Sadata zavraždila. Vládu v zemi převzal Husní Mubárak, který s Muslimskými bratry zahájil intenzivní dialog. Asociace se postupně začala šířit do dalších zemí a jejich sesterské organizace jsou dnes zastoupeny například v parlamentech takových zemí, jako jsou Jordánsko, Bahrajn nebo Írák. Metody k prosazení svých cílů však používá stále stejné.

Muslimské bratrstvo dnes připomíná volné sdružení samostatných společností. Nepochybně patří k hnutím, podílejících se na terorismu na Blízkém východě, druhý muž al-Káidy Ajmán al-Zawahrí vzešel z jeho řad. I proto bylo Muslimské bratrstvo 25. prosince 2013 v Egyptě postaveno opět mimo zákon. V březnu 2014 bylo například 529 členů Muslimského bratrstva ve městě Minjá odsouzeno k trestu k smrti, přičemž jim byla odepřena obhajoba. Avšak násilné represe proti tomuto hnutí jak v minulosti, tak v současnosti, vedou spíše k posílení jeho důvěry na veřejnosti.

Znak asociace Muslimští bratři

Jeden ze ze zakladatelů asociace Muslimských bratří, Hasana al-Banná v roce 1929:

"Věřím, že úkolem muslima je obnovit slávu islámu, podpořit obrodu svého lidu a napomáhat nastolení islámského právního řádu. Věřím, že prapor islámu má vládnout lidstvu a že úkolem každého muslima je především učit svět pravidlům islámu".

 

Hlavní programové zásady asociace Muslimských bratří dle Wikipedie, otevřené encyklopedie:

"Asociace vychází z přesvědčení, že muslimové tvoří jediný národ spojený s islámskou vírou. Podle koránu a sunny (t.j. zvyk nebo cesta islámského práva) má být uzpůsobena forma státu a veškeré islámské vlády mají být sjednoceny v chalífát (t.j. vláda hlavy muslimské obce). Bratrstvo se pro získání podpory svých cílů také snaží o sociální spravedlnost, odstranění chudoby a korupce a dále o politické svobody v rámci islámských pouček. Staví se proti kolonialismu a prozápadně orientovaným muslimským národům. Zastává tradičně islámské postoje v ženských a mužských otázkách a klade důraz na mravnost, skromnost a pracovitost."

 

Zdroj

 

Q.S.

Povinností muslima je šířit islám a jemu podřídit formu státu. Nikoli se integrovat do jiného kulturního prostředí a přebírat západní zvyky.

V tom se jeví muslimové normálnější, než pokrytečtí západní politici a společnost poblázněná multikulturalismem. Import muslimů zákonitě povede ke společenskému pnutí a konfliktu. Viz Libanon, Indonésie atd.... 

Pokud jde inicátorům trvalé migrace právě o tohle, pak to samozřejmě dává smysl a má jasnou logiku.

Diskusní téma: Muslimské bratrstvo

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek