Kecy a komedie končí ve chvíli, kdy se začínají kývat koryta.

24.04.2018 07:04

„Jestliže KSČM nebude mít ministry, možnost ovlivňovat politiku nedostane. Proč Filip vykládá nesmysly voličům?“ uvažuje analytik Martin Koller, který nechápe, proč komunisté chtějí podporovat případnou menšinovou vládu ANO a ČSSD. A dochází k těmto závěrům.

Již řadu let vidíme rozklad české levice, především u ČSSD, který je produktem ničivého vlivu EU. Víkendový sjezd KSČM i tento článek bychom mohli bez větší nadsázky nazvat „KSČM in memoriam“. Původně marxistická strana se po vzoru ČSSD vydala na cestu euromarxismu, neboli trockismu podporujícího nesvobodu a privatizaci státu nadnárodními byrokraty a nadnárodními korporacemi, a to v zájmu své nomenklatury.

Zde je třeba rozlišit klasické marxisty a euromarxisty/trockisty. Stačí se pořádně podívat na život Trockého a zjistíme, že tento arogantní komediant a podvodník, kterého se nám v současnosti snaží evropská propaganda prezentovat málem jako hrdinu, se dlouhodobě snažil jen škodit Rusku. K bolševikům přeběhl na poslední chvíli, důležitá období revoluce prožil v USA a svojí politikou před dohodami v Brestu Litevském připravil Rusko o obrovské území okupované Německem. A to nemluvím o jeho rozkazu k postřílení našich legionářů, které vyvolalo jejich střet s komunistickým vedením. Byl to evidentní sluha cizích zájmů, který přijel z USA do Ruska s jasným posláním rozvrátit Rusko a připravit ke kolonizaci.

Původní marxisté, nejdříve sociální demokraté a později komunisté, chtěli získat moc pro sebe a pracující občanskou většinu. Současní euromarxisté chtějí získat moc pro sebe a nadnárodní zájmové korporace, především americké. Vulgárněji řečeno, marxisté měli hlavu v oblacích a euromarxisté ji mají v zadnicích lidí, jako jsou Albrightová a Soros. Stačí si připomenout Hamáčka a jeho přátele v Aspen Institutu. Ve zkratce bychom to mohli nazvat cestou od idejí a voličů ke korytům, případně od osobností ke slouhům, přesněji od vlasteneckých osobností k cizáckým slouhům, případně programem udržitelných koryt a pohrdání voliči, neboli bahnem, jak říkají v ČSSD. Každý čtenář ať si vybere, co se mu líbí.

Jsou strany jako TOP 09, KDU-ČSL, či jejich klon STAN, které nikdy nedělaly nic jiného, než posluhovaly cizím zájmům v Berlíně a Bruselu, neudělaly pro vlast a občanskou většinu za celou dobu svojí existence nic dobrého, staraly se beze studu pouze o svoje koryta a příliš se tím netajily, takže jednaly v podstatě na rovinu a využívaly blbost voličů schopných se nachytat na primitivní hesla. V současnosti nastoupili na jejich místo jako hlavní služebníci panstva v Bruselu a Berlíně Piráti, klon euro-Zelených, kteří se jen sofistikovaněji, možno říci mazaněji přetvařují pseudorevolučními komediemi a hesly zaměřenými na pubertální mládež bez životních zkušeností. Aspoň část voličů se totiž něco naučila a na aroganci moci přestává být zvědavá. Proto se euromarxisté zaměřují na likvidaci rodiny a ohlupování dětí od co nejnižšího věku. Levicové strany byly kdysi historicky strany občanské většiny a národa, což se v poslední dekádě stalo minulostí a splývají s hlavním proudem slouhů EU. Místo dřívějšího sporu pravice a levice máme spor vlastenců a cizáckých slouhů. Problém je v tom, že mezi českými politiky je vlastenců poskrovnu.

Obecně lze konstatovat, že čím je politická strana, či hnutí více propojená s EU, především s Německem, tím je méně národní, méně vlastenecká a méně přínosná pro svoji zemi. Zato je přínosná pro svoje nomenklaturní kádry. Dokladem jsou především zavedené partaje. Stačí se podívat na socialistu Roučka, typickou muženu EU, jak zuřivě propaguje EU a vykládá, že pouze EU a NATO nás ochrání. Zatím nás nedokázaly ochránit ani před neozbrojenou afroislámskou invazí, stejně jako dlouhodobou krizí hospodářství, likvidací průmyslu a zemědělství, zadlužováním státu, rozpadem bílé rodiny, ožebračováním důchodců, multikulturní zvrhlostí propagovanou neziskovkami, islámským Tureckem, které ohrožuje jižní Evropu, podporou parazitování na účet pracujících, rostoucí snahou o cenzuru myšlení a projevu, růstem kriminality, především drogové a sexuálních zvráceností, nebezpečím jaderné války a otrokářstvím v cizáckých montovnách. Dokonce ani před nekvalitními potravinovými svinstvy prodávanými s rasistickými výmluvami v hypermarketech nás Roučkova milovaná EU nechrání. Rouček by potřeboval místo mlaskání nad korytem v Bruselu a pouštění propagandistických větrů návrat do životní praxe typu práce v germánské montovně a života v Chánově za průměrný český důchod. A není sám. Po jeho boku pevně stojí propagandisti eurokoncentráku typu Jourové, Teličky, Pospíšila, či Svobody, případně předlistopadový komunistický nomenklaturní kádr Štětina i socialista Keller, což je obzvláště vypečený komediant. Sluhové cizích protinárodních zájmů napříč komedií českých politických stran, kteří budou bránit svoje koryta na život a na smrt.

Z členské základny KSČM přicházely již dlouhodobě signály o rostoucí nespokojenosti mnoha členů s impotentní a nevýraznou politikou partaje, zaměřenou pouze na přežívání. Nelze popřít, že KSČ/KSČM jako jediná politická strana po listopadu 1989 kriticky zhodnotila svoji politiku, provedla sebereflexi a opakovaně se omluvila za zločiny, které někteří její členové spáchali v padesátých letech a po roce 1968, mnohdy pod nátlakem sovětského vedení a jeho poradců. Ostatně nemalou část postižených tvořili sami komunisté. KSČM byla od roku 1990 bezesporu velmi slušnou opozicí a mnozí antikomunisté v současnosti uznávají, že vystoupení a názory reprezentantů KSČM, obzvláště v poslední dekádě, jsou velmi rozumné a realistické. KSČM za to nedostala nic, pouze téměř třicet let nadávek a urážek, mnohdy od bývalých nomenklaturních komunistů, kteří se podíleli na svinstvech padesátých let a po srpnu 1968 přišli o koryta, případně jejich potomků. Vrcholem ubohosti byla sobotní komedie skupiny demonstrantů vykřikujících v sobotu před sjezdem KSČM, že komunisté jsou vrazi. Ilustrativně se tam předvedl Horáček, kamarád Drahoše, básničkou o východní marce, kterou vymysleli kdysi komunisté. Stačí se podívat, kdo byli předkové pana sázkaře Horáčka před listopadem 1989 a čím se živil on a není co dodat. Opravdový morální vzor mladé generace.

Stále čekám podobné demonstrace před německou, či ukrajinskou ambasádou na téma, že fašisté jsou vrazi, případně britskou a francouzskou na téma, že kolonialisté jsou vrazi, možná i americkou na téma milionů mrtvých ve Vietnamu, Africe a Latinské Americe díky jejich demokratické politice bombardování civilistů, vyvolávání občanských válek a podpoře zkorumpovaných fašistických režimů. Zde bych připomněl, že americké a britské bombardovací letectvo pobilo na našem území kolem 10 000 lidí (počet raněných a invalidů není upřesněn), především v letech 1944 a 1945, což je víc mrtvých, než v československém odboji na všech frontách druhé světové války, nebo v době heydrichiády. Zatímco na komunistickém sjezdu pravděpodobně neseděl ani jeden vrah, mnozí ze současných demokratických vrahů z takzvaného západu, případně z Balkánu a islámských zemí si žijí a nikdo proti nim nedemonstruje.

Je pravda, že současné a předešlé vedení KSČM udrželo svoje lidi na mnoha důležitých pozicích a udrželo pro ně řadu pracovních míst, bez ohledu na téměř třicet let nenávistné mediální propagandy. Tito lidé, mnohdy špičkoví odborníci odvedli kus pozitivní práce pro tuto zemi v době, kdy nastoupili do státní správy a do školství arogantní agresivní diletanti, opět mnohdy předlistopadové kádry posluhující zahraničním zájmům, kteří se zasloužili o devastaci našeho průmyslu, zemědělství a školství, takže údajná výše škod a ztrát dosahuje až 505 bilionů korun. Pravděpodobně i strach z vyšetřování devastace naší země a její proměny v kolonii eurokoncentráku je udržuje v nenávistné propagandě vůči všemu vlasteneckému.

Nicméně tento pozitivní efekt politiky KSČM se pomalu rozplývá a mnozí bývalí komunisté a členové jejich rodin již jsou v podstatě dlouhodobými korytáři a obhájci současného vývoje, který jim přináší zisky a vede naši zemi do pekla, či spíše koncentráku EU. S původními ideály vlastenecké strany pro lidi to má stále méně společného. Uvedený vývoj nakonec vedl k ostudnému volebnímu výsledku v minulém roce, jak na objednávku ANO, či přesněji TOP 09, která má v ANO silné pozice. V minulém roce byla obrovská šance k posílení pozice cestou prosazování národních zájmů, odporem proti afroislámské politice, byrokratizaci a korupci EU, kterou si vedení KSČM nechalo utéct. Podíl na tom mají samozřejmě mnohá média, počínaje ČT, která zástupcům parlamentní strany dávají minimální prostor a naopak umožňují se projevovat bez omezení kdejakému protinárodnímu neziskovkáři placenému ze zahraničí. Někteří mladší komunisté se navíc sbližují s euromarxisty, protože tam kynou přeplněná koryta. Nelze se divit nápadům z vedení KSČM na téma rozšíření spolupráce s takzvanou novou levicí, Piráty a Zelenými. Typickým příkladem této skupiny je Dolejš, který ovládá pražskou KSČM, přestože svými názory a životní praxí patří spíš do ČSSD, ne-li TOP 09. Kolaborace s Bruselem nabývá na tempu. Dolejš sice bude chvíli předvádět bojovnou komedii, ale brzy se vrátí ke svému podlézání euromarxistům.

Vedení KSČM se diví, že nemohou získat mladou generaci a přitom nedokázali oslovit ani tu střední. Mladá je do značné míry ztracená a infikovaná jedem bruselského trockistického euromarxismu. Část z mladých se probere až v drsné životní realitě a ve středním věku. Mnozí další shnijí jako odpad národa a sluhové Bruselu, Berlína a Pirátů v neziskovkách, na něž postupně nebudou peníze. Možná dostanou možnost i položit život v boji proti Rusku za zájmy amerických nadnárodních korporací, až potáhnou po zuby ozbrojení americkými zbraněmi do války na východě. A vsadím se, že z mladých euromarxistických kádrů nebude na bojišti ani jeden. Problém je v tom, že KSČM soudruha Filipa nedokázala podchytit ani nespokojenou část střední generace, nebo se o to ani nesnažila, až na čestné výjimky. Smrádeček a teploučko u korýtek a moc to neškrábat, po nás potopa a poslanecké, či europoslanecké důchody.

Snaha o udržení korýtek, která sice nepřetékají, ale jsou příjemně plná, vede k tomu, že jsou upozaďováni členové vedení KSČM, kteří by chtěli výraznější politiku, změny a tím budoucnost pro stranu i voliče, jejichž typickým příkladem je Josef Skála. Podporovat aktivní politiku je samozřejmě riziko a ti správní soudruzi by mohli o korýtka přijít. Je logické, že na tomto vývoji mají zájem všichni nepřátelé KSČM, kteří současné vedení komunistů radostně podporují. 

Cílem je unipolární svět ovládaný z USA a unipolární politika jeho kolonie EU ovládaná euromarxisty.

Nějaká malá strana, která občas bude řečnit mimo hlavní proud euromarxistů jako schválená opozice, se hodí. Takoví lidovci, nebo socialisté v předlistopadovém období. Kdyby nebyla žádná opozice, mohlo by to být divné a někdo by si to mohl vykládat jako nedostatek demokracie v rámci koncentráku EU. Nicméně důležité je, že schválená opozice bude plnit hlavní úkol, a to podporovat rostoucí totalitu EU nadnárodních byrokratů v zájmu nadnárodních korporací.

Musíme se zeptat, zda se v případě KSČM nejedná rovněž a záměrný rozvrat, jaký nám předvedla svojí likvidací ČSSD? Jak jsem uvedl, KSČM za svoji slušnou politiku za 27 let nic nedostala. Připomněl bych hradecký sjezd ČSSD v roce 1993, kdy zvítězil v boji o vedení strany Miloš Zeman. Tehdejší předseda KSČM Svoboda nabídl ČSSD a dalším levicovým stranám spolupráci. Byl rázně odmítnut a ČSSD vydala usnesení o zákazu spolupráce s KSČM. Přitom již tehdy byla členy ČSSD, včetně vedení, řada bývalých členů KSČ, která měla víc másla na hlavě, než novější KSČM. Tento tah zabránil vytvoření efektivní levicové opozice, která by chránila zájmy státu a občanské většiny před zájmy cizácké expanze, kterou v současnosti reprezentuje EU a Německo. Jaký je v současnosti rozdíl mezi ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, případně STAN a Piráty?

Po převzetí moci Hamáčkem nevidím žádný rozdíl a vykřikování přítele Foldyny je možná jen obyčejná komedie, která má zabránit odchodu znechucených voličů a členů ČSSD. Kdyby se všichni socialističtí revolucionáři spojili, nikdy by se Sobotka nebo Hamáček k moci nedostali. Takže pánové Zimola nebo Foldyna jsou jen komedianti bojující za udržení svých koryt. Jinak by dávno odešli a připojili se k vlasteneckým stranám, či politikům, nebo založili vlasteneckou sociální demokracii opírající se o tradice boje za práva pracující občanské většiny a proti náboženským demagogiím. Kecy a komedie však končí ve chvíli, kdy se začínají kývat koryta.

Musíme se tedy logicky ptát, co vede předsedu KSČM Filipa a jeho partu, především Dolejše, Vostrou, Mrencovou a Konečnou k nadšené podpoře ČSSD a ANO? Že by se soudruh Filip na stará kolena zamiloval do Albrighta-Hamáčka, nebo dokonce do vůdce ANO? Pan Babiš je aspoň zachovalý a zámožný fešák, dobrá partie pro chudého majitele prosperující advokátní kanceláře. Ale co ten Hamáček, ukázkový arogantní posluha cizích zájmů a likvidátor ČSSD, horší než Sobotka, se svými podivnými pudy? Na místě je otázka, jak, případně čím dokázal pan Babiš přesvědčit soudruha Filipa, aby podpořil vládu ANO a ČSSD, jestliže za to KSČM nic nedostane. Advokát Filip není naivní pitomec, aby věřil tomu, že KSČM bude prosazovat svoji politiku v rámci vlády ANO (kde stále silnější pozici získává pražská havlérka řízená TOP 09 a reprezentovaná Stropnickým) a ČSSD, která se vůči KSČM chovala dlouhodobě vyloženě sprostě a záměrně zahodila možnost vytvoření účinné levicové opozice. Jestliže KSČM nebude mít ministry, možnost ovlivňovat politiku nedostane. 

Proč Filip vykládá nesmysly voličům?

Nestává se nakonec staronový předseda KSČM stejným hrobařem poslední levicové strany, stejně jako Sobotka a v současnosti Hamáček hrobařem ČSSD jako historické strany pro občanskou většinu?

Kromě neprokázané možnosti vydírání je zde samozřejmě korupční vliv EU. Dokladem je i soudružka Konečná, europoslankyně, kamarádka Filipa a nová místopředsedkyně KSČM. Ta se v roce 2013 vyjádřila ve smyslu, že EU je vlastně socialistický projekt. Hlavně původně německý národně socialistický pod názvem Panevropa. Málem vedl k vyhlazení Slovanů a v současnosti se snaží obyvatele střední a východní Evropy aspoň zotročit. Podle měřítek současné ČSSD posluhující cizáckým zájmům je socialistický zcela jistě. A to roku 2013 ještě nebyla soudružka Konečná u koryta v Bruselu, kde se zabývá výfukovými plyny, poněkud mimo svoji odbornost, ale za odpovídající výplatu z našich daní. Možná by měla otestovat plyny Roučkovi, zda od něj nepochází záhadný novičok.

K čemu bude straně tato profesionální svazačka, která se od mládí živí politikou a pracuje v Bruselu, je velkou otázkou. Pouze vzorová kumulace funkcí a podpora předsedy Filipa. Do socialisty Haška s 28 placenými funkcemi a jemu podobných v dalších demokratických a státotvorných partajích má ještě daleko. Hlavně aby se nezapsala do historie jako socialistky Buzková a především zakyslá Valachová do českého školství. Vzpomínám si, že ji kdosi z ÚV KSČ, či KSČM v roce 1990, nebo 1991 přivedl na jakousi armádní prezentaci. Všichni jsme se podivovali, jak může takový smrad ze střední školy a bez životních zkušeností, který pro vlast a národ nic neudělal, patřit k perspektivnímu vedení partaje. Od té doby mne to už přestalo udivovat při pohledu na Bendu, Feriho, Stropnického, vedení Zelených a Pirátů, dříve Grosse, Sobotku, Zaorálka, Hamáčka a řadu dalších méně známých figurek. Především takoví arogantní a hrabiví profesionální svazáci bez vztahu k národu jsou nejlepšími sluhy cizích zájmů. Bez ohledu na partaj, kterou oficiálně reprezentují, jsou to samí euromarxisti bez ohledu na to, co plácají v médiích.

Stejně jako mnoha jiným občanům mi není jasné, proč bych měl na podzim podporovat politiky ANO, jestliže jejich partaj chce spolupracovat s ČSSD, kterou naprostá většina voličů minulý rok odmítla, a to ještě v Albrightovsko-Hamáčkovském provedení. Poté, co neuspěli Svobodní a z ODS je slyšet nejvíc válečnický jekot dalších ženských „osobností“ Černochové a Udženije, je výběr vlasteneckých stran a politiků opravdu úzký. Bývalý předseda ODS Topolánek už zcela ztratil stud a v rámci podlézání převzal i evropskou vyjadřovací úroveň reprezentantů pražské havlérky Rejžka, nebo Pavla Novotného. Jako pozitivní osobu využívající vlastní mozek lze v ODS vnímat především Václava Klause mladšího. Jednoznačně proti EU a válce jsou pouze osamělí bojovníci typu senátora Valenty a jako celá strana pouze SPD. Část stran je rozpolcená, což by nemělo trvat věčně a voliči by si to měli uvědomit. Rovněž by si měli uvědomit, že vlast a národ ničím nenahradíš, tím méně evropským koncentrákem, který naši zemi nestydatě vyžírá a krok za krokem zotročuje.

Vlastencům se dnes nadává do extrémistů. 

Buďme my všichni, kteří budeme slavit sto let vzniku Československé republiky jako výrazu velikosti našich národů a civilizovaných tradic hrdými extrémisty, jako byli prezident Masaryk, naši legionáři ve Francii, Rusku a Itálii, odbojáři za druhé světové války doma i na všech frontách, parašutisté, kteří popravili německého vraha Heydricha, a další. Ti ostatní, kteří pohrdají vlastí a národem, ať si jdou v říjnu za mrzký peníz slavit koncentrák do Bruselu, kam patří slouhové a otroci.

Je na čase, aby se lidé v naší, nikoli evropské zemi spojili pod heslem „třikrát ne“. Nechceme afroislámskou invazi a multikulturalismus, nechceme jadernou válku v Evropě, nechceme otroctví v koncentráku EU!

 

Zdroj

Diskusní téma: Kecy a komedie však končí ve chvíli, kdy se začínají kývat koryta.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek