Jedno úmyslně zapomenuté výročí. Přece byste si nepřipomínali dobu tak důležitou pro naše dějiny...

09.11.2015 09:35

Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu.

Vítězi byl jednak Dům Habsburský, dále naprosto jednoznačně katolická církev a ta část šlechty, která včas zastala pozici na straně vítězů! Že dalším velkým vítězem byl německý patriciát v českých městech.

Z Čech se stala provincie, která měla jedinou povinnost – dodávat mocenskému centru peníze, vojáky a  potřebné zboží. Nic více nic méně. Poražená byla ta část  elit – šlechtických i duchovních, která podporovala stavovské povstání. Poražené bylo české právo – okamžitě došlo ke zrušení  tzv. České konfese a  k odstranění všech jejích důsledků, které bránily germanizaci českých měst a  a českého majetku. Důsledkem bylo buď  těžké potrestání  povstaleckých elit, včetně, či možná zejména -zabavení jejich majetků a jejich těžká fyzická decimace  nebo vyhnání ze země bez možnosti návratu. České země, ve svém vývoji byly vrženy o mnoho století zpět. A tuto ztrátu už později nikdy plně nedohnaly. Vyhnání elit bylo doprovázeno ještě totálním  a trvalým odnárodněním těch jejích příslušníků, kteří v zemi zbyli! Což se nestalo NIKDE v Evropě! Tak trochu srovnatelný osud  s námi mělo Polsko nebo Uhry a také například Irsko..  všechny tyhle země ztratily na hodně dlouho subjekt samostatného jednání jako státu. Polsko bylo dokonce rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko. Nicméně ani v jednom z těchto států se nestalo, že by se šlechta i duchovní elity  totálně odnárodnily!  Jen v Čechách a na Moravě! Polský, uherský nebo irský šlechtic nebo vzdělanec  byl vždycky především Polákem. Maďarem nebo Irem. A tak byli také chápáni svým panujícím suverénem. Podobně i církve – i ty zůstaly církví polskou, irskou uherskou.  o vzdělancích nemluvě.  Jen v Čechách tihle všichni se stali  dokonalými poddanými Domu Habsburského!! A jeho neochvějnou oporou!  Žádný Rakoczsi, žádný Poniatowski, žádná hraběnka  Walewská, žádný Hedvábný Thomas nebo hrabě z Tyrconellu. Jen neochvějně  věrní poddaní  císaře. A totéž elity nešlechtické.

 Výsledkem  nemohlo být nic jiného než odnárodnění.

V knize Dejiny zemi Koruny ceske je uvedeno, ze  na sklonku 15. stoleti pusobily v Cechach a na Morave dve cirkve, oficialne povolene zemskymi organy: kalisnicka, k niz se hlasilo asi 70% obyvatelstva a katolicka. K hluboke diferenciaci nabozenskych pomeru dochazi v ceskych zemich od 20.let 16.stol. v souvislosti s nastupem luteranske reformace a posleze s vyvojem politicke sceny po porazce stavovskeho odboje roku 1547  i s pronikanim Kalvinovych myslenek do stredni Evropy. Luterani ziskali prevahu mezi nemecky hovoricim obyvatelstvem, vcetne feudalu, v severoceskych oblastech. Pred Bilou horou bylo zhruba 85-90% obyvatelstva ceskych zemi nekatolickeho vyznani. Porazka stavovskych vojsk  a nasledna opatreni videnske vlady otevrela naplno prostor postupu rekatolizace. Na Morave probihala rekatolizace  pomaleji a v podstate mirneji, ostatne na Morave bylo uz pred Bilou horou mnohem vice katoliku, nez tomu bylo v Cechach nebo Slezsku.

Doba předbělohorská se vyznačuje relativní náboženskou tolerancí, významnou politickou rolí stavů a bohatou českou literární činností (doba veleslavínská). Porážka stavovského povstání znamenala zásadní změnu, bylo povoleno (s výjimkou židovského) jen katolické náboženství (doba rekatolizace), obnoveným zřízením zemským přešel stát od stavovství k absolutismu a s ním spojený centralismus měl v dlouhodobějším horizontu vliv na úpadek užívání češtiny. Mnoho osobností, které odmítly přestoupit ke katolictví, musely odejít do exilu, kromě nejslavnějšího Jana Amose Komenského např. spisovatelé Pavel Stránský a Pavel Skála ze Zhoře nebo grafik Václav Hollar.

 

Zdroj 1,2

Diskusní téma: Jedno úmyslně zapomenuté výročí. Přece byste si nepřipomínali dobu tak důležitou pro naše dějiny...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek