Je docela možné, že už brzy si migranti budou lámat hlavu s otázkou – „co dělat s původními obyvateli?“

28.10.2015 09:31

Rok 2015 nazvou budoucí historici Evropy za přelomový. Jde o transformaci Evropy v něco zatím ne úplně představitelného. Slovo „migranti“ se stalo nejdůležitějším ve slovníku politiků. Ale nejen politiků. Také mnoha těch, kdo ještě nedávno o politiku nejevili pražádný zájem. Pokusy o řešení situace zatím vypadají jako hašení požáru ropné plošiny vodou ze džbánku.

25.října večer zasedal v Bruselu „minisummit“ balkánských zemí EU pod vedením Jeana Clauda Junckera. Účastnilo se ho 11 zemí, které zatím nejsilněji pocítily migrační krizi. Sám Juncker byl především znepokojen osudem běženců.

„Každý den se počítá. Jestli si nepospíšíme, brzy uvidíme, jak rodiny hynou v chladných vodách balkánských řek“, prohlásil Juncker. Není, pravda, úplně jasné, proč by se rodiny migrantů měly ocitnout v řekách. (pokud spíše nemyslel rodiny balkánců – pozn. překladatele) Je ovšem jasné, že s každým přibývajícím ochlazením vzrůstá nebezpečí běženců, že nedorazí včas do kýženého cíle – Německa či Anglie. Taktéž rostou problémy v zemích, přes které se houfy migrantů valí. Balkánské lídry především znepokojuje otázka bezpečnosti jejich nepříliš velkých a nepříliš bohatých zemí.

Slovinský premiér Miro Cerar podotkl, že chce jasné záruky toho, že Berlín a Vídeň neuzavřou své hranice. Dříve s týmiž obavami vystoupil jeho bulharský kolega. „Bojíme se, že Německo, a vzápětí Rakousko, uzavřou své hranice. To pak povede k dominovému efektu a bude to znamenat katastrofu pro celou EU.“ - řekl Miro Cerar.

Obavy premiéra malého Slovinska, s dvěma miliony obyvatel, nejsou nepochopitelné. Vždyť běženci neplánují zůstat v balkánských zemích. A co začnou dělat, když je odmítnou vpustit do „opravdové“ Evropy se štědrými sociálními dávkami? Jen pomyšlení na to je hrozné.

Jean Claude Juncker se vžil do postavení slovinského premiéra a slíbil „všestrannou“ pomoc: „Během týdne pošleme do Slovinska 400 policistů.“ (!)

Bylo by zajímavé dovědět se, jak na takovou „pomoc“ (neveřejně) reagoval Miro Cerar. Co asi těch 400 policistů bude dělat, když se migranti rozhodnou pro hromadné překonání uzavřených hranic? Budou se inspirovat příkladem 300 Sparťanů u Thermopyl?

O tom, že velká část běženců vyniká mladostí, zdravím a vysokou bojeschopností, není třeba pochybovat. Hromadné půtky s policií a srážky mezi sebou jsou nepříjemným detailem nynějšího přebývání houfů běženců v jednotlivých zemích.

Zoufalý prezident Česka, Miloš Zeman, prohlásil, že lidé, používající děti coby „živý štít“, nelegální migranti, kteří hledají v Evropě blahobytný život, si nezaslouží politování. Dle jeho názoru se většina z nich jeví jako mladí, zdraví a materiálně zabezpečení muži. Pokusem skrývat se za děti, útočí na city Evropanů.

Zeman je přesvědčen, že migranti, dobývající hranice EU ani zdaleka nevypadají jako zbídačelí lidé – usvědčují je jejich kapsy, nadité tisíci euro nebo dolary. Není to žádným tajemstvím pro nikoho, kromě profesionálních liberálů. Ale kdo z evropských politiků se odváží opakovat Zemanova slova? V současné Evropě je hrozné jen pomyšlení na to, že by vás rychle mohli označit jako netolerantního a politicky nekorektního.

A tak obyvatelům zemí, přes které se valí migrantský proud, nezbývá než doufat v „pomoc“ typu „pošleme 400 policistů“, a na to, že nějaké řešení bude nalezeno. Konec konců, je docela možné, že už brzy si migranti budou lámat hlavu s otázkou – „co dělat s původními obyvateli?“

[Ilustrační foto]

Zdroj

Diskusní téma: Je docela možné, že už brzy si migranti budou lámat hlavu s otázkou – „co dělat s původními obyvateli?“

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek