Existují? Existovali!

10.02.2018 14:10
V poslední době se objevují snahy vyčlenit ze společnosti skupinu „lepších a chytřejších“ a zbytek definovat jako „lůzu, venkovany, atd.“ Statistika je bezohledná. Jestliže stanovíme průměr, pak polovina je nad a polovina pod.
 

Kdy jsem poprvé pochopil, že nejen politici, ale i jiné osobnosti jsou do jisté míry lidé? Bylo to na chmelové brigádě, kde jsme jako kluci za večerů vymetali široké okolí abychom poznali krajinu, ale také zjistili, kde nám natočí pivo. Své kantory jsme nachytali na hruškách. Doslova. Lezli po stromech a při konzumaci se vesele bavili. Pochopili jsme, že jsou normální.

Vzpomínám často na příklady, kdy se setkaly nezpochybnitelné autority a ostatní, zatím ještě nezařazení – studenti. Tedy u zkoušek. 

Pro začátek si dovolím citovat výňatek z knížky „Medicína v županu“. Silně zkrácený.

Profesor se ptal studenta: „Jaké je to barvy?“ „Bílé, prosím.“

„Správně, bílé, pravda vzácně se často může stát, že to je spíš šedé, tmavě hnědé až černé. Vy jste to ale řekl správně. Podle nejnovějších prací, které nemusíte znát je to často, ba vždy černé. Ale vy jste to řekl správně, naprosto správně.“

Možná, že se vám to zdá divné. Žádná drsná kritika, žádné zesměšňování, pouze laskavý postup vedoucí až k poučení. Pokud byl student alespoň průměrně inteligentní (a to kdysi bývala u studentů podmínka nutná), zastyděl se a začal makat. A jestli nevěříte, že pan profesor byl osobnost, pak další příklad ze života.

Dnes už nevím, jak jsme se k tomu dostali, ale s panem profesorem jsem se v době rozvinutého socialismu při zkoušce z matematiky dostal k řešení problému distribuce tehdy nedostatkového toaletního papíru. Po matematice jsme probírali jen tak mezi řečí i otázky sociální a morální. Divte se, je to pravda. Možná jsme něco (teoreticky) vyřešili. Zkouška byla úspěšná. Tedy z matematiky. A jako bonus jsme si popovídali, jak kráčí život. Snad proto jsem na pana profesora dodnes nezapomněl.

Byly takové osobnosti, že se občas některý student zastyděl a odmítl „dobrou“, protože usoudil, že si ji nezaslouží. Při dnešní výchově k sebevědomí za každou cenu něco těžko představitelného. Tím nemyslím případy, kdy se student cítil na víc a raději požádal o náhradní termín, jen aby dostal příležitost bojovat o lepší známku. Ke cti některých zkoušejících je nutno dodat, že další termín počítali jako řádný a ne opravný. Všechno je svatá pravda. Jednou jsem viděl, že zkoušející běžel za odcházejícím studentem a navrhoval mu, ať se vrátí pro známku. Nevrátil se, lépe se připravil, uspěl na výbornou.

Byli to skvělí lidé. O jejich IQ, ale i jejich charakteru, jejich lidskosti by se daly vyprávět příběhy. Určitě takoví někde na planetě ještě existují. I u nás. I když v souvislosti s poslední volební kampaní mám pocit, že v té statistice je průměr počítán nějak divně.

 

Diskusní téma: Existují? Existovali!

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek