EUldorádo... Počty českého matematika, ze kterých se německému daňovému poplatníkovi protočí panenky.

11.10.2015 13:42

Když v roce 2008 vypukla světová hospodářská krize, prohlásil tehdejší český ministr financí Miroslav Kalousek, že nám se vyhne, že jsme ostrovem klidu a stability. Pomiňme, že o rok později skončil náš státní rozpočet s historicky nejvyšším schodkem, ale když vám někdo bude tvrdit, že nás se uprchlická krize netýká, protože k nám migranti nechtějí, co mu řeknete?

Pan Kalousek má asi jiný atlas než já. Když se podívám do toho svého, tak vidím, že nejsme ostrov, ale součást pevniny, se kterou po celé dějiny sdílíme její problémy. Ale v tom dnešním světě nejsou ani ostrovy žádná velká jistota. Takový Island to v poslední ekonomické krizi vůbec neměl lehké. Dneska je provázanost světa velmi těsná, politická i obchodní. Nepochybně je v současné době Německo pro migranty mnohem přitažlivější než Česká republika – k tomu nepotřebujeme teoretizovat, k tomu stačí vidět, kam jdou a kam nejdou. Otázka je spíš „proč“. Já si myslím, že v tom hodně hrají role emoce a různé fámy. Evangelický kazatel Dan Drápal popisoval nedávno na Neviditelném psu, co zjistili jeho spolupracovníci, kteří dlouhodobě působí v Kurdistánu. Tvrdí, že v dané oblasti se rozšířila pověst, že kdo se dostane do Německa, tak obdrží zdarma dům, auto a k tomu tisíc eur měsíčně. To je samozřejmě nesmysl, ale ti lidé tam tomu chtějí věřit, protože žijí v nepříliš dobrých podmínkách a tato pověst pro ně představuje naději na lepší život. Je to podobné tomu, jako když v 16. století Evropané věřili v bájnou zemi Eldorádo, kde je všechno ze zlata. Přeplouvali kvůli tomu Atlantik a vyvraceli domorodé indiánské říše. Většina z nich ale žádné zlato nenašla a pomřeli někde v džungli na exotické nemoci, které tehdy ještě ani neměly jméno. Bohužel, ta pašerácká mafie, která vydělává ohromné peníze na tom, že převáží lidi do Evropy, tyto fámy podporuje a šíří dál. Jí to přináší zákazníky a zisk, a jak velký! Proti tomu je pašování drog malý kšeft... Pak se zvedají ohromné vlny lidí s nereálnými představami, které ještě podpořila kancléřka Merkelová, když se začala fotit s migranty a rozesílat selfie po internetu. Dnes taková fotka oběhne za hodinu celý svět. Uvidí ji třeba miliarda lidí a řeknou si: „Aha, tak v Německu se na nás vlastně těší.“ Může to být ten poslední hřebíček k tomu, aby se vydali na tu riskantní a drahou cestu přes moře.

Jak si s touto zvací kampaní své kancléřky může Německo poradit?

Každopádně německé možnosti jsou omezené, nedokáže se postarat o miliony lidí každý rok. Zase tak bohatá ta země není. Před pár dny vyšlo najevo, že německé úřady počítají až s 1,5 milionem lidí za tento rok. Přitom ještě 19. srpna znělo to číslo 800 tisíc a začátkem roku 200 tisíc. Dnes tedy počítají s jedním a půl milionem, to je ale jedno nové město velikosti Mnichova! Fakticky německá vláda ztratila nad situací kontrolu, přicházejí tisíce až desetitisíce lidí denně, řada z nich se ani neregistruje na úřadech, někteří míří dál, třeba do Švédska, jiní se ubytují „načerno“ u svých rodinných příslušníků a tak dále. Vznikají mezi nimi hromadné konflikty, policie je stěží zvládá. Myslím si, že Němci brzy zjistí, že nedokážou takové množství lidí nasytit, ubytovat a dát jim kapesné v úředně stanovené výši. Pak se může dít leccos, samozřejmě se může neklid přelít i do České republiky, vždyť je to pár hodin jízdy autem, dokonce i pěšky se dá z Německa k nám dojít za krátkou chvíli.

Čím by na to měla Česká republika zareagovat?

Je vhodné se podívat, co dělají sousedi Německa. Švýcarská armáda konala před dvěma týdny velké cvičení Conex 2015, které mělo téma „rozpad Evropské unie, chaos v Evropě, obrana švýcarského teritoria“. Měli tam snad i scénář, kdy migranti obsadí nějaké švýcarské město – myslím, že to byl Fribourg – a armáda je bude dobývat zpět. No, taková cvičení se nedělají zbytečně, ne ve Švýcarsku. Ono to stojí dost peněz a Švýcaři utrácejí peníze neradi, ani úřady tam nejsou rozhazovačné. Pokud se rozhodli je vynaložit na Conex 2015, tak to znamená, že takové riziko berou vážně. Bohužel, Česká republika žila léta v představě, že o naši vnější bezpečnost se postará NATO, a oslabila vlastní armádu natolik, že se Švýcary se dnes nemůžeme srovnávat. Bylo by namístě tuto politiku přehodnotit. Zažili jsme v našich novodobých dějinách už několik krizí, při nichž se ukázalo, že cizí velmoci si za nás pálit prsty nebudou. Myslím, že je nejvyšší čas opustit představu, že se „přimkneme k silnému dubisku“, a začít budovat samostatnou existenci. Nedělají to jen Švýcaři, ale třeba i Dánové nebo Finové. Tyhle národy jsou nám podobnější, než si myslíme.

 

Co si myslíte o vstřícnosti, kterou na rozdíl od České republiky prokazuje vůči uprchlíkům západní Evropa?

Buďme přesní: vůči uprchlíkům je vstřícná zejména německá a švédská vláda. Zbytek západní Evropy se tak neprojevuje. Politici možná vedou nějaké řeči, ale jejich skutky ukazují něco jiného. Rakušané, ti se snaží je co nejrychleji provézt z Balkánu do Bavorska. Dánové je podobně „doprovázejí“ z Německa do Švédska. Itálie jim rozdává jízdenky na sever. Francie a Británie společnými silami ohradily terminál v Calais, aby byl ztížen přístup migrantům, kteří se chtějí dostat do Británie. Jsou tam vysoké ploty, hlídky… vlastně stejně, jako v Maďarsku, jenom se do nich, na rozdíl od Viktora Orbána, nikdo mediálně nenaváží. Ta míra pokrytectví, kterou dnes Evropská unie projevuje vůči Maďarsku, je opravdu extrémní. Ono totiž nedělá nic jiného než to, co třeba Španělé dělají ve svých enklávách Ceuta a Melilla už roky.

Matematik a publicista Marian Kechlibar

K čemu tedy skutečná vstřícnost Německa i Švédska a naoko hraná těch ostatních může vést?

K novému stěhování národů. A to nebyla poklidná etapa historie. Celé říše se přitom rozpadaly, národy zanikaly. Mnoho lidí nemá představu o tom, jak ohromný demografický tlak je v okolí Evropy. V Egyptě, který je docela blízko, žije 80 milionů lidí namačkaných na území nilské delty. A subsaharská Afrika, to je kapitola sama pro sebe. Jenom samotná Nigérie má do roku 2050 vzrůst na 413 milionů lidí. To je mimochodem oficiální odhad OSN, žádný hoax. A bavíme se o Nigérii, ne o zbytku Afriky, který poroste podobným tempem! Pak stačí, aby se jedno či dvě procenta z tohoto množství lidí dalo na pochod, a nastane naprostý chaos. Rozhodně bych je nijak nepovzbuzoval k tomu, aby to zkusili. Bohužel, současná německá kancléřka přesně toto dělá. Nevím, co ji k tomu vede. Mohu-li soudit podle německých diskusí, ani Němci to nechápou.

Německý deník Die Welt napsal o každodenním násilí v německých azylových centrech i o tom, že jen v Sasku policie mezi žadateli o azyl během prvního pololetí vyšetřovala deset případů zabití či vražd. Proč jsou jiná západní média v informování o migrační krizi tak opatrná až nesvobodná?

Die Welt je zrovna jedno z těch odvážnějších německých médií, občas otiskuje i věci, které by Spiegel nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung obešly velkým obloukem. Hlavním zdrojem informací jsou ale v tomto případě policejní odbory, v jejichž čele stojí Rainer Wendt. To je v Německu známý chlapík, který si moc servítky nebere. Právě tento týden se do německých knihkupectví dostala kniha policejní komisařky, která se jmenuje Tania Kambouri a je to původem Řekyně. Ta kniha se jmenuje „Německo v záři majáků“, v češtině samozřejmě ještě není, ale kdo čte německy, může si za nějakých dvanáct eur počíst. Co jsem zatím stihl přečíst já, tak je to solidní horor. A to přitom nemluví o té současné krizi, ale o situaci před dvěma až třemi lety! Už tehdy byly rozsáhlé části německých měst zcela mimo vládu zákona, vesměs přistěhovalecké čtvrti, kde si místní „mladíci“ dělali, co se jim zachtělo. Vlastně to byly enklávy jiného světa. Hodně německých policistů už Tanie Kambouri poslalo souhlasné e-maily, kde píšou, že zažívají to samé, a že jsou rádi, že o tom konečně někdo nahlas mluví. Tahle kniha možná bude mít na německou politickou atmosféru ještě dopad.

 

Kde v té současné atmosféře Německa sebrala odvahu něco takového vydat?

Samotná Tania Kambouri říká, že jediný důvod, proč mohla tuhle knihu napsat, je ten, že je Řekyně. Kdyby byla etnická Němka, tak by ji za to různí „strážci dobra“ označili za rasistku a nacistku a zařídili by jí vyhazov od policie. S migrantkou z jižní Evropy to tak jednoduché není. To mimochodem ukazuje, jak špatně může dopadnout společnost, která okleští svobodu slova, třeba politickou korektností. Nedokáže se pak postavit vážným problémům, dokonce je ani pojmenovat, dokud se nenajde někdo „vhodného původu“, kdo se toho odvážit smí.

Čím si vysvětlujete to, že se politici evropských zemí chovají tak, jako by jim migranti byli bližší než vlastní spoluobčané?

Protože někteří z nich se považují nikoliv za volené zástupce svých lidí, ale za jakési benevolentní správce celého světa. Před pár dny tento postoj jasně shrnula slovenská poslankyně Magda Vašáryová – řekla v rozhovoru, že politici mají „jít kvůli správné věci i proti drtivé většině národa“. No, tak to je i postoj Angely Merkelové. Jenže v demokracii je neudržitelný. Buď zrušíte volby, nebo vás voliči v příštím kole vymetou. Musíme si uvědomit, že „správná věc“ je naprosto subjektivní pojem. Všechny totalitní režimy světa byly ideologicky přesvědčeny, že právě ony dělají tu „správnou věc“. I bojovníci Islámského státu jsou dnes přesvědčeni, že dělají tu „správnou věc“. Kvůli „správným věcem“ se v minulosti staly ty nejhorší události a vypadá to, že lidstvo se stále nepoučilo.

Česká republika se stejně jako Slovensko postavila proti kvótám. Zatímco český prezident Miloš Zeman tento postoj podporuje, slovenský prezident Andrej Kiska v projevu před parlamentem mluvil o prohře Slovenska, protože nepochopilo solidaritu mezi členskými zeměmi Evropské unie. Neměli by tedy Češi a Slováci, když už k té migrační krizi v Evropě došlo, opravdu prokázat solidaritu?

Myslím si, že země Visegrádské čtyřky sdílejí stejné zájmy a měly by táhnout za jeden provaz. Nikdo jiný za nás bojovat nebude. Pokud se mezi sebou budeme hádat, zbytečně se oslabujeme. Pan prezident Kiska dobře ví, že jeho názor zastává jen malá část populace. Jestli svému názoru věří, ať se ho drží i nadále. Určitě bych po něm nechtěl, aby lhal a předstíral, že si myslí něco jiného, než co si skutečně myslí. Ale on je zároveň přímo volený politik a hlava státu, tudíž bych považoval za férové, aby předstoupil před Slováky a řekl jim: „Nesdílíme stejný názor na velmi závažnou věc, a pokud vy, voliči, máte pocit, že už vás nereprezentuji, pojďme udělat předčasné prezidentské volby. Buď mi ten mandát vrátíte, a já pak budu vědět, že se mnou souhlasíte, nebo si za prezidenta zvolíte někoho jiného, jehož názor je vám bližší, a já pak budu vystupovat jen sám za sebe jako soukromá osoba.“ Ta situace je dnes natolik závažná, že by mi to přišlo naprosto adekvátní. Nejde o žádnou běžnou politickou rozmíšku, jde o věc, která ovlivní dějiny a budoucnost všech evropských zemí.

Na konferenci o uprchlících v Knihovně Václava Havla kritizovala vámi zmíněná slovenská poslankyně a bývalá diplomatka Magda Vašáryová, že opuštěné psy by si lidé rozebrali rychle, ale uprchlíci je nezajímají. Prý stejně jako bude mít radikální islám velké následky pro islámské náboženství, tak naše postoje budou mít těžké následky pro naše takzvané křesťanství. Může nás poznamenat do budoucna nedostatek soucitu a pochopení pro migranty?

Dnešní Evropa už ve skutečnosti moc křesťanská není a ze složité křesťanské filozofie v ní zbyly jen stopy, něco jako karikatura nebo otisk. Většina lidí v České republice by nedokázala vyjmenovat Desatero, ani odříkat Otčenáš, spousta západních zemí je na tom podobně. Na tom současná migrační krize nic nezmění, to je dlouhodobý kulturní vývoj. Přežily v nás izolované pojmy jako „Nezabiješ“, ale skoro nikdo není schopen k tomu vyložit ten historický kontext, ze kterého plyne, že to znamenalo spíš „Nezavraždíš“ – myšleno v míru a svévolně – a na justici nebo válečná tažení se u starých Hebrejců vztahovala úplně jiná pravidla. Konec konců, hned vedle máte v Bibli příběh o tom, jak vojevůdce Jozue vyhladil celé město Jericho. A Jozue byl Mojžíšův bezprostřední nástupce, určitě by tedy Desatero viditelně neporušil.

Takže odvolávání se na křesťanské hodnoty při pohledu na migrační vlnu valící se Evropou není tím nejrozumnějším postojem?

Mnoho intelektuálů si dnes představuje křesťanství jako submisivní, soucitné a láskyplné náboženství, jehož hlavním cílem je rozdat se nezištně pro svoje bližní. Ideální křesťan je pro ně matka Tereza. Úmyslně trochu přeháním, ale víceméně to sedí. Omývat nemocným nohy, rozdávat jídlo chudým a tak dále. Jenže podíváme-li se na historii, tak vidíme jiný obraz. V době, kdy bylo křesťanství v Evropě silné, bylo zároveň dost bojovné. Mělo rozpracovanou právní teorii „spravedlivé války“, mělo své vlastní rytířské řády, což byly vlastně soukromé armády na špičkové úrovni. Kontakt s muslimy měl mnohdy podobu vojenských tažení, ve Španělsku, na Balkáně i ve Svaté zemi. Podobně se konala křížová tažení proti slovanským a pobaltským pohanům, s cílem převrátit je na víru a při té příležitosti zajistit německým šlechticům nějaká ta nová panství. Já bych z toho soudil, že jako každé velké náboženství – i křesťanství – je vnitřně dost flexibilní a přizpůsobuje se aktuálním politickým potřebám a poměrům. Takže příští papež může mluvit úplně jinak než současný František I., který byl zvolen ještě v období relativního klidu.

Samozřejmě to možné je. Lidé jsou emocionální bytosti, nikoliv počítače. Václav Cílek lidské povaze i dějinám rozumí a jeho komentáře nepotřebují ničím doplnit. Vždycky je čtu s potěšením, to je prostě racionální a bystrý mozek „v akci“, a všechno má podložené. Takových myslitelů bychom potřebovali více. Ve svém posledním článku upozorňuje doktor Cílek i na možnost, že se ty emoce můžou „zvrhnout“ – změnit znaménko z kladného na záporné. Stává se to i v životě, že vás třeba nějaký partner miluje a potom nenávidí. A ta emocionální polarizace v dnešní společnosti je ohromná. Podívejte se na dnešní Německo. Na jednu stranu stojí na mnichovském nádraží členové strany Zelených a mávají na migranty plyšovými medvídky pod vlajkou „Refugees Welcome“. Na druhou stranu se v Sasku a okolí schází PEGIDA, dnes už prakticky denně (Dresden, Plauen, Leipzig, Görlitz, Sebnitz, Erfurt, Magdeburg) a křičí „Zavřít hranice, pryč s Merkelovou, my jsme lid, Wir sind das Volk“. A není to pár lidí. I v menších městech jich chodí tisíce, ve středu bylo v Erfurtu osm tisíc demonstrantů, přitom je to město velikosti Brna. Tohle nutně spěje k nějaké katarzi, spíš dříve než později. Ani nebudeme muset čekat na další generaci, zažijeme to na vlastní kůži.

Když odmyslíme obavy z násilností ze strany migrantů a toho, že nás během pár desetiletí v Evropě převálcuje odlišná kultura i náboženství, dá se o těch příchozích uvažovat z hlediska prospěšnosti pro pracovní trh stárnoucí Evropy?

Tak toto je zrovna věc, k níž existují nějaká konkrétní čísla, o která se lze opřít. A ta čísla nejsou moc povzbudivá. Jsou země – například Švýcarsko, Dánsko a Švédsko – které sledují ekonomickou úspěšnost a integraci azylantů podle toho, z jaké země původu pocházejí. Tímto tématem se dlouhodobě zabývá kurdský ekonom Tino Sanandaji, který žije ve Švédsku a má švédsky psaný blog. Když ten blog proženete automatickým překladačem do angličtiny, tak se to dá číst, navíc některé články píše i anglicky. Z těch statistik, které máme k dispozici, vyplývá, že blízkovýchodní a afričtí azylanti v EU zůstávají dlouhodobě nezaměstnaní. Procento, které je třeba 15 let na dávkách, se pohybuje mezi 70 a 95 procenty. Nejhůř jsou na tom Eritrejci, kde opravdu najde práci jen každý dvacátý člověk. Musíme si uvědomit, že v souboji o mozky a talenty existuje mezinárodní konkurence. Jsou země, jako třeba Kanada a Austrálie, které mají systematický dlouhodobý program na vyhledávání vysokoškoláků a odborníků za účelem imigrace. Ano, v takové Sýrii i v Iráku bylo před válkou dost vzdělaných lidí. Ale ti se nemuseli plavit někam na vratkém člunu, ty si už v těch táborech „vyzobaly“ právě Kanada nebo Austrálie. Pokud prokázali, že budou ekonomickým přínosem, klidně jim kanadská vláda dala vízum a letenku pro celou rodinu do Toronta nebo australská do Sydney. Evropská unie toto téma dlouho totálně ignorovala, ke své vlastní škodě.

Takže představa sousedního Německa o tom, jak jim mladí migranti v budoucnu vydělávají na důchody, se nemusí s realitou příliš potkávat?

V Německu teď začali zkoumat, kam by mohli migranty začlenit, a moc dobře jim to nevychází. Známý ekonom Hans-Werner Sinn ve středu poskytl rozhovor pro Die Welt, kde řekl, že bude nutno zvýšit věk odchodu do důchodu, aby ty migranty zvládli uživit. Ve Frankfurter Allgemeine vyšel článek, podle nějž je mezi migranty hodně negramotných, mezi Afghánci zhruba polovina, a největší podíl vysokoškoláků mají Syřané – šest procent. Bude potřeba je naučit německy, přitom němčina je těžký jazyk, který se nenaučíte za pár měsíců, někdo možná vůbec... Nakonec nejlépe to vidíme na snahách přerozdělit nám ty současné migranty prostřednictvím povinných kvót. Kdyby byli takovým přínosem, každý by je chtěl pro sebe, nebo ne? Příklad: ve Velké Británii žije půl milionů indických Sikhů, to je taková zvláštní náboženská skupina. Sikhové jsou velmi bohatí a vzdělaní, přesáhli dávno britský průměr ve všech sledovaných parametrech, bílí Britové si proti nim musejí připadat chudí. A slyšel jste někdy, že by Velká Británie chtěla nezištně přerozdělit Sikhy do zbytku Evropy: „Máme jich moc, vezměte si taky?“ Ne. Jsou rádi, že je mají pro sebe a že jim přispívají k rozvoji země. Dnes jsou evropské státy zadlužené a těší se na každého nového daňového poplatníka, pokud mají jistotu, že do té kasy bude platit více než z ní brát.

Věříte tomu, že se tu obrovskou masu lidí, která se přesunula především do Německa, podaří začlenit do společnosti, aby nedocházelo k těm už z dřívějška známým jevům v podobě vytváření přistěhovaleckých ghett na okrajích velkých měst?

Věří tomu vůbec někdo? Jak se mají začlenit do země, jejíž jazyk neznají, jejíž kultura je velmi odlišná? To je jako chtít po Ostravákovi, aby se z něj během pár let stal Indián, se vším všudy, počínaje jazykem a konče schopností ulovit v pralese něco k jídlu. Kdyby šlo o jednotlivce, tak těm lidem nic jiného nezbude. Byli by do nového prostředí ponořeni až po uši, ze všech stran, a buď by se na něj adaptovali, nebo by se museli odstěhovat někam, kam zapadnou líp. Ale ve statisících už si vystačí mezi sebou a nemají důvod se nějak přizpůsobovat Němcům. Když se Angličané stěhovali do budoucí Ameriky, tak se taky nepřizpůsobovali tamním Indiánům. Ačkoliv jejich soužití zprvu probíhalo v míru, fungovali si samozřejmě po svém, udržovali si svoje zvyky, svoje zákony, svůj jazyk, svoje náboženství. A víme, jak to nakonec dopadlo.

Zdroj

Diskusní téma: EUldorádo...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek