EU se stala diktaturou korporací, ve které je celá politika nastavena jen v jejich prospěch, nejvíce však ve prospěch velkých bank.

12.12.2017 12:14
Předseda SDP Schulz oznámil, že němečtí sociální demokraté požadují zásadní změny fungování Evropské unie a nutné přepracování jejích dosavadních jejích řídících aktů i za cenu odchodu dalších členů, kteří federalizaci odmítají.
 

Toto vystoupení vyvolalo všeobecný rozruch v členských státech, na který obratem reagoval i pořad ČT1 Otázky Václava Moravce již poslední neděli. K diskusi pozval pány Teličku, místopředsedu Evropského parlamentu, exministra zahraničí Zaorálka za ČSSD a pana Kobzu za Okamurovu SPD.

První dva pánové i moderátor uváděli a hájili stanoviska svých chlebodárců a stran, nikoli životní zájmy této republiky a jejího lidu. Jak jinak: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“

Pan Telička je spokojený se svými zaslouženými příjmy evropského poslance a místopředsedy parlamentu, takže nutnost nějakých změn nevidí. pan Zaorálek, správný socialistický reformista a poslušný knecht unijních hegemonů a euro-amerických korporací, je smířen s osudem a chce se jen u unijních bosů („bosyň“?), rekrutovaných z evropských daňových rájů, doprošovat slušného zacházení s unijními „protektoráty“, jakým je i ČR. (Jsem ročník 1934 a vím, co byl Protektorat Böhmen und Mähren).

Jen pan Kobza si dovolil poukázat na stagnaci i pokles životní úrovně a zhoršování služeb pro větší část naší populace (ale i v německé) a na trvale hrozivě stoupající zadlužení státu i významné části českých rodin, vyvolávané politikou EU. První dva pánové a moderátor mu obratem oponovali s poukazováním na momentální naše, evropsky nadprůměrné, hodnoty růstu HDP a nejnižší nezaměstnanosti. Zapomněli jaksi dodat, že to není zásluhou EU, ale přirozené etapy konjunktury v kapitalistickém ekonomickém cyklu, která v dohlednu přejde opět do recese a jí doprovázejících neblahých důsledků. Za příklad dávali Slovensko, které podle jejich mínění vstupem do eurozóny ČR v růstu předstihlo. Že to neovlivnil tento krok, ale výsledek stabilnějšího politického prostředí Ficovy vlády, na rozdíl od naší Sobotkovy rozhádané koalice s užvaněnou Sněmovnou, to neřekli. Diskuse nakonec směřovala i k úvahám, že by se EU měla raději vrátil o 30 let zpět, do formy pouhé celní unie jakou bylo EHS – Evropské hospodářské společenství z let 1965 až 1987!!!

Vývoj Evropskou unii zaskočil a ukázal, že její institucionální uspořádání a zbyrokratizovaná agenda, v nastalé situaci ve světě i v Evropě, zcela selhaly. Faktická „vláda“ EU, kterou je nedemokraticky jmenovaná Evropská komise – EUC nedokázala zabránit, ani v Eurozóně státnímu bankrotu Řecka, ani neučinila žádná opatření k ochraně Schengenských hranic. A místo toho, pod tlakem výkladu ustanovení Lisabonské smlouvy vládou SNR paní Merkelové, se rozhodla řešit příval imigrantů direktivním přidělením kvót pro jejich rozdělení do všech členských zemí EU.

To vše, a zejména „vrchnostenské“ jednání institucí EU, vyvolalo šok a odmítavá stanoviska řady členských zemí EU, která zůstávají nadále nezodpovězena. „Lisabonský režim“ v EU byl již dlouho před posledními událostmi důvodem nespokojenosti Velké Britanie s členstvím v EU, které vyústilo v její rozhodnutí z EU vystoupit. A tento krok vyvolal podobnou náladu a úvahy o možnosti Velkou Británii následovat, zejména v „nových“ členských státech EU.

V celé EU se vedou se debaty o nutnosti ideu a mechanismy EU zreformovat a učinit je efektivními a akceschopnějšími. Ale žádný konkrétní názor na rozsah a obsah těchto reforem neexistuje. Většinou se jedná jen o pouhé, víceméně „kosmetické“, vylepšování toho dosavadního.

Podle původních plánů měla všechny předchozí smlouvy nahradit Smlouva o Ústavě pro Evropu. Ta počítala s nahrazením EHS Evropskou unií. Smlouva o Ústavě pro Evropu měla mít státoprávní charakter: počítala se zavedením termínů blízkých vnitrostátnímu právu (zákony, rámcové zákony) a vytvořením funkcí typických pro stát (prezident atd.). Smlouva, k jejímuž přijetí byla podmínkou jednomyslnost, však byla odmítnuta a byla nahrazena Smlouvou Lisabonskou – složitou a nepřehlednou, která vyústila do dnešního stavu EU, který hrozí jejím rozpadem a zánikem jako silného světového hráče.

Nejen v tzv. „nových zemí EU“, ale přímo v jejím srdci SRN, je dnešní EU tvrdě kritizována a hodnocena. Německý publicista Frieman ji prohlašuje za pokračovatelku hitlerovské Třetí šíše, ve které hnací silou byly velké německé korporace a průmyslníci, hledající nové trhy pro své výrobky. Tuto expanzi na evropském kontinentu skrytě prodávali přes Hitlera pod heslem: „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“. Tím ale nebyl myšlen jen německý národ, ale všechny evropské národy, které budou nejprve dobyté vojenskou silou a pak připoutané do jednoty. Dnešní EU není nic jiného, než uskutečnění této myšlenky za pomocí jiných prostředků. Dnes evropské země dobyli „společným trhem“. Namísto vůdce máme Evropskou komisi, plus předsedu Evropské rady, které nemůže lid unie volit, ani odvolat. Dokonce ani jeho "zastupitelé" v Evropském parlamentu nemohou o ničem rozhodovat a ani nesmí navrhovat unijní zákony. Podle toho je EU diktaturou, která má jen fasádu demokracie. Lépe řečeno, z EU se stala diktaturou korporací, ve které je celá politika nastavena jen v jejich prospěch, nejvíce však ve prospěch velkých bank.

Za posledních 20 let, jsme byli svědky trvalého poklesu blahobytu a úbytku práv většiny občanů, včetně samotné SRN. Svědky odbourávání sociálních práv, demontáže práv odborů, ustavičného porušování práv ústavních a vůbec oklešťování všech práv. Zákony a příkazy produkuje nikým nevolená klika byrokratů v Bruselu a parlamenty členských zemí EU mají již jen úkol, zavést je do místní praxe. Naši „zástupci lidu“ podle nich už nemají co rozhodovat, ale jen podepisovat vše, co jim dá Brusel na stůl. Tvrdit, že Evropská unie přinesla více demokracie je úplný nesmysl. Opak je pravdou. Ještě nikdy neměli obyvatelé EU tak málo pravomocí a práv, jako mají dnes.

Proto vše si evropské národy silnou a jednotnou Evropu zasluhují a potřebují ji!

Závěrem z toho vyplývá, že má-li se Evropa stát skutečným společným domovem svých národů, musí se definovat jako suverénní Federace rovnoprávných členských států, se všemi atributy suverénní světové mocnosti, řídící se federální ústavou, která musí v maximální míře stát na principech subsidiarity členských států a vycházet při tom ze vzorů fungujících unií USA a Švýcarska.

 
 
 

 

Q.S.

Fungující unie v USA je dle mne minulostí. Od Clintona po Obamu došlo k výrazným změnám. Zvlášť po 11. září... Jak taky jinak. Unii po vzoru USA nechci. To je přesně to, co chtějí globalisté. Tedy banky a korporace, respektive jejich majitelé... Tím závěrem autor poněkud popřel svůj předchozí text.

Diskusní téma: EU se stala diktaturou korporací, ve které je celá politika nastavena jen v jejich prospěch, nejvíce však ve prospěch velkých bank.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek