Co se teď nově zavádí v České republice ? Norský model! Ministryně Marksova nedávno prosazovala, aby byl soud vyškrtnut z rozhodování o přesunech dětí a rozhodovala o nich sociálka. Atd.

08.10.2015 08:12

Norská vláda ústy premiérky opakovaně přiznala, že nemá moc nad norskou sociálkou. Sice vytváří legislativní rámec systému péče o děti, ale nemůže kontrolovat jeho realizaci či do něj zasahovat. Toto se nyní zavádí v ČR. 

Za 114mil. Kč z norských a EHP fondů, ve spolupráci s norskou socialkou. O to se musí občané ČR zajímat dřív než bude pozdě to měnit. O zavádění systému jsem psala v článku "Potvrzeno. ČR zavádí norský systém." 

Norský systém funguje takto. Na nejnižší lokální úrovni stojí úřad Barnevern pro péči o děti. Ač nejnižší, má obrovskou moc. Nad ním stojí ředitelství zvané BufDir. To dohlíží na Barnevern a je prostředníkem mezi Barnevernem a vládou. Nad BufDirem stojí vláda. Vláda nemůže zasahovat do činnosti Barnevernu a má velmi omezenou reálnou moc zasahovat do činnosti BufDiru. 

ČR spolupracuje na změnách systému péče o děti s BufDirem. S BufDirem jednají česke úřady o případu Michalákovych. Tedy ministryně Marksova je v pozici, kdy BufDir je jejím partnerem a rádcem ve změně systému v ČR a zároveň jejím protivníkem ve sporu o Michalakovy. 

I proto se dozvídáme z úst ministryně, že norské úřady postupují v souladu s vnitrostátním právem. Ale už paní ministryně neřekne, že je to zcela v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte. To by totiž kritizovala svého norského partnera. 

Zpět k Barnevernu a jeho postavení. Pracovnici Barnevernu mají obrovské pravomoce. Sami rozhodují o odebrání deti z rodiny, bez nutnosti předběžného soudního opatření. Pokud s tím rodiče nesouhlasí, podávají návrh k lokální komisi, aby odebrání přezkoumala. 

Komise složená ze tří členů, sociálního pracovníka, odborníka většinou napojeného na místní Barnevern a právníka, rozhoduje pravomocně. U komise má téměř absolutní postavení Barnevern, komise v drtivé většině pouze schvaluje návrhy Barnevernu. 

Teprve poté se může rodič odvolat k řádnému soudu. Který ovšem v drtivé většině pouze potvrdí rozhodnutí komise. 

Postavení rodičů vůči Barnevernu je velice slabé. Bez kvalitního právníka přímo mizerné. 

Barnevern ovsem sám nemusí respektovat rozhodnutí komise ani soudu. Je - li např. nařízen styk dětí s rodiči v určitý interval, Barnevern může sám schůzky zamítat či rušit dle svého uvážení. Nedodržuje tak nařízení soudu a pro pracovníky Barnevernu to nemá žádné důsledky. 

Barnevern sám bez soudu rozhoduje o umístění dětí do pěstounských rodin, rozdělení sourozenců, o přesunech dětí z jedné pěstounské rodiny do jiné. Atd. 

BufDir nemá dostatečnou kontrolu nad jednotlivými Barneverny, kterých je v Norsku víc než 450. Proto se stává, jako v případě Michalákovych, že v komisi zasedne psycholožka školící pracovníky Barnevernu zodpovědné za odebrání chlapců. A nepovažuje se to za podjatost. Nebo že dva nezávislé psychologické posudky, na základě kterých nebyli chlapci vrácení, napsali životní partneři. To se také nepovažuje za nic nenormálního. Nebo to, že BufDir českým úředníkům tvrdil, že k adopci nedojde. A vida, Barnevern svého nadřízeného nerespektuje a k adopci došlo. Nad Barnevernem nemá kontrolu ani vláda ani jeho přímý nadřízený orgán BufDir. 

Veškeré jednání Barnevernu je záštitěno heslem "To nejlepší pro dítě". Problém je, že se pod to skryje cokoliv, včetně šikany rodičů a zneužívání pravomocí sociálních pracovníků. Protože platí přísná mlčenlivost. 

Sama ministryně Marksova několikrát veřejně zopakovala, že povinnost mlčenlivosti jako je v Norsku velice obdivuje a měla by být i v ČR. Tedy v praxi by rodiče bojovali se sociálkou, a v případě bezpráví by museli mlčet a podléhat pouze systému. Pak by to vypadalo, že se nic špatného neděje, jako to až do letošního června vypadalo v Norsku. 

Česká republika nyní jde touto cestou. Již se projednával návrh na posílení pravomocí sociálky lokálně. Přenesení kompetencí na lokální úřady. Ministryně Marksova nedávno prosazovala, aby byl soud vyškrtnut z rozhodování o přesunech dětí a rozhodovala o nich sociálka. Atd. 

Co vše hodlá ČR zkopírovat z norského systému, není veřejnosti známo. A to je chyba. 

Protože by pak mohlo dojít k situacím, kdy se rodiče nebudou moci postupu sociálky účinně bránit, u soudu se spravedlnosti nedovolají, nebudou moci svůj případ zveřejnit a ministryně řekne jen, že úřady postupovaly v souladu s vnitrostátními zákony. 

Řekněme jasné ne zavádění norského systému v ČR a požadujme ukončení spolupráce ČR s norským BufDirem na změně péče o děti. Jednou zavedený systém se obtížně mění. 

V Norsku trvalo mnoho let než se letos začal systém pomalu měnit. Než mohl být veřejně kritizován v médiích a než se tím začala norská vláda zabývat. Bohužel za tu dobu mnoho rodin neoprávněně přišlo o své děti, mnoho dětí o své sourozence, rodiče, prarodiče. 

S norským Barnevernem bojuje mnoho norských rodin, stejně jako mnoho rodin cizinců. 

Sama ministryně Marksova se obrátí na své protějšky v Polsku, na Slovensku, Litvě atd., aby zjistila jak postupují v těchto případech. Je jich mnoho, český případ je jen kapkou v moři. 

Přesto ČR nadále spolupracuje s BufDirem a tento ostře kritizovaný systém zavádí. 

Alarmující pro českou veřejnost je, že teprve po medializaci případu Michalákovych se v českém návrhu změny péče o dítě objevila teze, že systém bude podporovat zachování vazeb dítěte na biologickou rodinu. To vypovídá o mnohém. 

 

Zdroj

Diskusní téma: Co se teď nově zavádí v České ? Norský model! Ministryně Marksova nedávno prosazovala, aby byl soud vyškrtnut z rozhodování o přesunech dětí a rozhodovala o nich sociálka. Atd.

Datum: 08.10.2015

Vložil: Quintus

Titulek: Další kroky

k fašizaci společnosti, k omezování práv rodičů a dětí ve prospěch úřadů a anonymních organizací, otevírání obchodu s dětmi.
Jako Česká republika jsme měli na počátku jeden z nejlepších školských systémů. A dnes? S ochranou dětí a rodiny je to podobné.

Přidat nový příspěvek