Výcviková střediska migrantů: "Říkejte, že jste ze Sýrie". Uprchlická tsunami je dlouhodobě plánovaná a relativně úspěšné pokusy ji v Řecku zastavit narazily na postoj Bruselu, který ve skutečnosti imigranty chce.

29.08.2015 10:12

Povrchní výpočet, který jen před několika měsíci předpokládal příchod více než 100.000 ilegálních přistěhovalců v roce 2015, sám o sobě ukazuje velikost selhání lidí, kteří se snaží nakládat s obrovským problémem nelegálního přistěhovalectví. To se za prvních sedm měsíců roku 2015 změnilo doslova v invazi do Řecka. Realita je ještě horší, než odhad: Počet ilegálních migrantů překročil 150.000.

Moderní řecké drama

Problém nelegálního přistěhovalectví je velké drama moderního Řecka - mnohem větší než problémy s hospodářskou krizí. Tu dříve či později překonáme. Ne tak novou kolonizaci Řecka, která se po celá desetiletí (počátky hledejme v začátku 90. let) vyvíjí se zvyšující se intenzitou.

 

Po pořádku: Řecko je země s organizovanou emigrací po Druhé světové válce a občanské válce, jenže po roce 1990 se změnilo v hostitelskou zemi s nekontrolovaným počtem nelegálních přistěhovalců.

Albánská vlnka

V roce 1991 tehdejší ministr zahraničních věcí Řecka Antonis Samaras otevřel hranice s Albánií - ve stejnou dobu, kdy albánská vláda otevřela dokořán vězení. Výsledkem bylo, že spolu s mírumilovnými, pracovitými Albánci, rodinami anebo mladými lidmi, kteří hledali lepší život, zaplavili Řecko nebezpeční albánští zločinci. Kriminalita v naší zemi prudce stoupla. V následujících letech se začaly v Řecku houfně objevovat vlny nelegálních přistěhovalců z Rumunska, Bulharska a z několika zemí bývalého Sovětského svazu.

O deset let později (2001) soupis řeckého statistického úřadu ukázal, že oficiálně zaznamenaných cizinců je v Řecku 797 093, což představovalo 6,97% populace. Nicméně již tehdy několik studií a průzkumů uvádělo celkový počet cizinců, včetně těch, kteří vstoupili do Řecka, aniž by byli zaznamenáni, mezi 870.000 a 1.000.000.

Řecko, navzdory intenzivním migračním tokům, nebylo schopno tento jev vyhodnotit, a to ani přibližně. Tyto imigranti si přáli vstoupit do země bez problémů, aniž by řecké orgány měly o tom důkazy, a pracovat na černém trhu práce, nebo se zabývat „pohodlnou“ a výnosnou trestnou činností.

Turecký exportní artikl? Lidé

Desetiletí, které následovalo (2001-2011), tento fenomén jen upevnila s rostoucím přílivem ilegálních migrantů ze sousedního Turecka. Turecko ostatně po desetiletí mělo strategický cíl „dovézt“ na území Řecka a EU několik milionů muslimů. Je třeba říci, že prostřednictvím náboženství je ovládání migrantů jednoduché jako facka, zejména v zemi, kde převážná část obyvatel jsou pravoslavní křesťané. Otevřené intervence pro vytvoření mešit pro nelegálni muslimské imigranty v Aténách a Soluni jsou důkazem dlouhodobé strategie a cílů Turecka a Saudské Arábie.

 

Sčítání v roce 2011 mělo velmi odlišnou metodiku oproti sčítání lidu z roku 2001 – do té míry, že údaje nejsou příliš srovnatelné. Je fakt, že sčítání lidu r. 2011 zaznamenalo pouze 911 929 cizinců. Jenže pro zjištění počtu neregistrovaných by se vědec-statistik musel uchýlit nejspíš ke křišťálové kouli. Tsunami nabírala na síle.

Počítat je nebudeme… je to riskantní

Všichni kompetentní ministři, zabývající se problematikou nelegálního přistěhovalectví od roku 1990 do současnosti, za všech řeckých vlád, byli ve své drtivé většině slabí, jejich politiky neúčinné, nebo prostě pozorovali situaci růžovými brýlemi.

Obraz kompletní neschopnosti řeckého státu postavit se čelem k závažnému problému ilegálního přistěhovalectví je znát z písemné odpovědi na interpelaci z února 2013. Tehdejší náměstek ministra vnitra Ch. Athanassiou jí odpovídal na otázku opozičního poslance o počtu nelegálních přistěhovalců: „Neexistuje žádný platný způsob… odhadu počtu nelegálních přistěhovalců a cizinců v Řecku. Jakýkoli pokus určit jejich počet je riskantní.“

Jak jednoduché a čisté!

Malé zlepšení

A co je nejdůležitější: I dnes, v létě roku 2015, kompetentní autority naší země nevědí, zda cizinci, žijící v naší zemi, se nemohou přicházet z takzvaných „otevřených ubytovacích struktur“. Toto schéma se týká od 1,5 do 2,5 milionu lidí. Je tedy možné, že imigranti již tvoří 10, nebo také 20% řeckého obyvatelstva!

Nicméně nejpozoruhodnější je úsilí, které ohledně extrémně důležitého tématu imigrace mezi červnem 2012 a červnem 2014 vyvinul ministr N. Dendias. Za Dendiase byl realizován ambiciózní azylový systém a řízení migrace se souhlasem Evropské unie (s řeckou námořní hranicí a agenturou Frontex (tj. Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států) bylo napjato pletivo v délce 12 km na Evrosu podél řecko-turecké hranice. Plot a systém azylových domů zabezpečovaly bezpečnou pozemní hranici země s Tureckem, prvotní zadržení nelegálních migrantů, zahájení řízení a sankce za nelegální vstup do země, vydání správních aktů, potřebných k vrácení nelegálních migrantů a zahájení procesu repatriace přistěhovalců dle Směrnice 2008/115 / EC SZP. To vše v součtu znamenalo dramatické omezení nelegálního přistěhovalectví do naší země.

…následované pádem

Legislativní rámec k ilegálnímu přistěhovalectví, zákon 1975/1991, stanoví trest za nelegální vstupu a pobyt cizince v Řecku – odnětí svobody až na pět let. Zákon 2910/2001 už ale snížil dobu pobytu, nutnou pro právo imigranta na sloučení rodiny, z patnácti let na dva roky. Nezletilí přistěhovalci současně získali právo na povinnou školní docházku. Přístup legálních migrantů do soudního systému a sysému sociální péče nastolil otázku naturalizace přistěhovalců.

Pak přišel Zákon 3386/2005 o sjednoceném pracovním povolení a povolení k pobytu migrantů. Zákon 3386/2007 zase snížil o 20%  cenu kolku pro prodloužení doby platnosti povolení k pobytu a legalizuje automaticky ty přistěhovalce, kteří měli děti zapsané ve školách prvního a druhého stupně. Zákon 3838/2010 pozměnil zákon o řecké státní příslušnosti, který byl založen na principu krve.

 

S novým zákonem měly získávat děti imigrantů řecké občanství narozením v Řecku, za předpokladu, že oba rodiče žili v Řecku trvale a legálně po dobu pěti po sobě jdoucích let. Také děti přistěhovalců, kteří absolvovali nejméně šest let řecké školy a žili trvale a legálně v zemi, měly mít nárok na řecké občanství. Tento zákon byl ovšem prohlášen za neústavní rozhodnutím Státní rady v únoru 2013. Pak ale následoval zákon 4332/2015, jenž nastavil řadu příznivých podmínek pro získání občanství pro asi 100.000 dětí, narozených legálním přistěhovalcům v Řecku.

Bláznivá proti imigraci

Od ledna 2015 vládne koalice SYRIZA-Anel. Země je v hluboké hospodářské krizi. Podle Lois Lamprianidi, profesorky Makedonské univerzity, polovina ze 160 000 absolventů univerzity s doktorátem v posledních letech Řecko opustila.

Ministryně pro migrační politiku paní Tasia Christodoulopoulou mi osobně připomíná více hrdinku dramatika Jean Giraudoux a jeho dramatu Bláznivá. Rozhodně není seriózní člověk, který se bude zabývat obrovským problémem nelegálního přistěhovalectví efektivněji než její předchůdci. Už dnes bídně selhala.

Co se to stalo…

Důvěřiví občané se diví, proč nová řecká vláda, která si byla dobře vědoma toho, že "“stávající infrastruktura je neexistující“ (abychom citovali), se rozhodla zavést systém „otevřených ubytovacích struktur“. Ten v podstatně znovuotevřel dlouhou řeckou hranici směrem k Turecku pro každého ilegálního přistěhovalec z libovolného místa na světě.

Nevěděla snad naše vláda o vynikající organizaci Turecka, které si drželo svou strategii po desetiletí, nevěděla, že využije tak báječné příležitosti? Nevěděla, že Turecko nám posílá systematicky tisíce nešťastných lidi (dnes všichni, ať už z Afriky, Asie nebo Středního východu mají jasný návod tureckých obchodníků s lidmi, takže říkají, že přicházejí ze Sýrie)?

Na organizování obchodu s migranty Turecko dává miliardy eur, a to především prostřednictvím tajné služby MIT, spolupracující se smečkou obchodníků s lidmi, různými nevládními organizacemi a dobře placenými příslušníky řeckých bezpečnostních složek (ke 30. červenci 2015 bylo stíháno osm lidí, včetně člena Národní zpravodajské služby a důstojníka policie ELAS pro účast v převaděčství) 

To nemůže vláda posoudit děsivá rizika pro řeckou národní bezpečnostní politiku, plynoucí z toho, co tak bonhomně nazývá „otevřené pohostinné struktury“?

Nevěděla snad vláda o tom, že v oblasti Karaburun u Izmiru jsou pro nelegální přistěhovalce sběrná střediska, kde turečtí převaděči z méně i více oficiálních míst systematicky trénují všechny nelegální muslimské přistěhovalce v základních „dovednostech“:  jak zacházet s nafukovacím člunem, jak doplout do řeckých teritoriálních vod a jak "ztroskotat" u řecké pobřežní stráže?

Odkud asi pochází prohlášení nelegálních přistěhovalců, kterí po své „záchraně“ prohlásili, že „slyšeli, že Řecko otevřelo své hranice a nyní mohou snadno cestovat do Evropy“?

To snad vláda nevidí webové stránky tureckých pašeráků, kteří nabízejí své „služby“, jako by provozovali obyčejnou turistickou kancelář pod plnou ochranou tureckého státu?

Budeme zemí, nebo „otevřenou zónou“?

Neslyší zoufalý křik Athéňanů, kteří pozorují město, jež se pozvolna mění v „otevřené ubytovací středisko“ s nelegálními přistěhovalci? Neslyší stejně zoufalý nářek místní samosprávy z ostrovů Kos, Rhodos, Chios, Lesbos, Samos, Kalymnos, Agathonisi a také mnoha dalších ostrovů v Egejském moři, které jsou uprostřed turistické sezóny denně zaplavovány tisíci nelegálních migrantů, kteří využívají „otevřeného systému pohostinnosti“? Nevidí nevyhovující životní podmínky, hygienická zařízení, potraviny a poskytování základní zdravotnické péče? To vše snad nepředstavuje nelidské a ponižující zacházení?

Neuvědomují si, že podkopávají základy národní a sociální soudržnosti v Řecku? Neuvědomují si, že většina lidí, kteří nelegálně vstupují do země, má zcela odlišné zvyky, než její obyvatelé? (10. srpna 2015 v Rethymnonu byl zadržen třicetletý občan Bangladéše. Policie ho přistihla, jak eroticky „hladí“ malého chlapce. Zadržený tvrdil, že to je v jeho vlasti běžné.)

Podobné otázky jsou zbytečné. Odpověď je totiž předem jasná. Neschopnost, neodpovědnost, posedlost. A to vše přes údajný humanismus vlády.

Nezbývá než doufat, že už teď není příliš pozdě. Pro Řecko, pro celou Evropu.

(Autor se narodil se v Istanbulu, který opustil s masovými deportacemi Řeků z Istanbulu v roce 1964. Vystudoval práva na Aténské univerzitě a po tři desetiletí, pracoval ve funkci ředitele vývozu řeckého vinařského průmyslu)

 

Zdroj

Diskusní téma: Výcviková střediska migrantů: "Říkejte, že jste ze Sýrie". Uprchlická tsunami je dlouhodobě plánovaná a že relativně úspěšné pokusy ji v Řecku zastavit narazily na postoj Bruselu, který ve skutečnosti imigranty chce.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek