Vrcholní představitelé EU každým dnem ukazují svou neschopnost bránit bezpečnost Evropy vlastními prostředky

05.09.2016 08:58

Evropská unie a Turecko mají zájem o pokračování vzájemné spolupráce a o naplňování dohod zahrnujících liberalizaci vízové povinnosti pro Turky cestující do EU či opatření k omezení migračního proudu přes Turecko. Vyplývá to z prohlášení představitelů EU a tureckého ministra pro evropské záležitosti Ömera Çelika, který se zúčastnil dnešní části dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí evropské osmadvacítky.

Když jsem si přečetl tuto zprávu, spadnul mi ze srdce kámen. Vše je na dobré cestě a žádná změna se nechystá. Hurá, třikrát sláva! Příprava na bezvízový styk s Tureckem a eventuální rozhovory o přístupu Turecka do EU se nezastaví. No to se mi ulevilo!

Vrcholní představitelé EU pokračují ve své politice rektálního alpinismu to Erdoganových útrob. Co na tom, že tato cesta k Erdoganovu tlustému střevu je pokryta tisíci zatčených, mučených a zavražděných lidí?

Co na tom, že Turecko podniklo invazi do Sýrie a místo aby se soustředilo na boj proti ISIS, tak hlavní aktivity směřuje proti SDF a hlavně Kurdským milicím YPG, tedy těm jednotkám, které mají největší podíl na skutečnosti, že ISIS je porážen a vytlačován ze svých pozic?

Co na tom, že Ergodan již rok provádí genocidu kurdského obyvatelstva na území Turecka? Viděli někdy naši vrcholní představitelé obrázky z kurdského města Cirze? Vypadá jako Berlín po konci druhé světové války. Toto město ale nebylo zničeno nepřátelskou armádou, ale tureckou armádou, tedy tou armádou, která by měla chránit zájmy všech občanů Turecka bez ohledu na jejich národnost.

Koho zajímá Erdoganovo prohlášení, že každý, kdo bojuje proti ISIS po boku Kurdů, bude prohlášen za teroristu a podle toho s ním bude i zacházeno? Turecko dlouhodobě podporuje Islámský stát, i když se o tom oficiálně nemluví. Mezi Tureckem a Sýrií je v podstatě  otevřená hranice, přes kterou proudí zboží a lidé do Sýrie a zpět.

Nikdo, kromě Turků, nemá přehled o tom, kdo je kdo, tedy ani kdo bojoval pod vlajkou ISIS nebo Islámský stát podporoval.

Přijetím bezvízové styku s Tureckem umožníme každému, kdo dostane od sultána Erdogana občanství, aby se svobodně pohyboval po území EU, potažmo aby připravoval a realizoval teroristické útoky proti Evropě, aniž by o jeho přítomnosti vůbec někdo věděl. Pro tyto agenty Islámského státu se tím výrazně zjednoduší situace, již se nebudou muset potupně vydávat za uprchlíky a cestovat přes moře. Bude stačit vzít turecký pas, nasednout do letadla a hurá směr Evropa. To je fajn, ne?

Vrcholní představitelé EU každým dnem ukazují svou neschopnost bránit bezpečnost Evropy vlastními prostředky a vkládají své naděje do pomoci cizích mocností, v tomto případě Turecka.

Toto je ale sázka na špatného koně. Erdogan je diktátor a jako diktátor se i chová. Mistrně využívá naší slabosti k dosažení svých mocenských ambicí a náš osud je mu, v lepším případě, ukradený. Turecko je nepochybně silný hráč na poli mezinárodní politiky, je však pouze otázkou času, kdy se jeho zájmy obrátí proti nám a slabost evropských špiček ho v jeho krocích jenom utvrzují.

Není už načase říci dost a postavit se k problému čelem, nazývat věci pravým jménem a začít situaci řešit? Kolik životů ještě bude muset být zbytečně ztraceno, než se v Bruselu začne přemýšlet hlavou?

Člověk by řekl, že to už přece není možné, že by „ti nahoře“ mohli být tak slepí, tak naivní, tak hloupí. Není přece ani možné, aby byli tak zkorumpovaní, tak sebestřední a tak egoističtí. Tak co je za tím? Kdy už v tom všem probleskne aspoň trochu logiky, aspoň kousek zdravého selského rozumu? Nejspíš nikdy. Nepomohl Brexit, nepomohla stále se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě. Ještě nedávno jsem si říkal, že jednou se to musí zlomit. Bohužel, už nějak přestávám doufat. 

Autor: Lumír Němec