Vize 2029

13.11.2017 14:35

….toho roku 2029 se Velká Britská Muslimská Džamahírie dostala do velkých těžkostí. Irská Křesťanská republika vyhlásila nezávislost a postavila na své hranici 8m vysokou zeď, která byla 24 hodin denně střežena ke všemu odhodlanými vojsky nově zbudované křesťanské armády.

Irsko už prostě nebylo nadále ochotno financovat Britskou Džamahírii, která už vyčerpala všechny možnosti sociálního státu. Káfirové byli vyhlazeni po převratu, kdy se hlavou státu stal Sadik Chán, bývalý starosta Londýna,  který bez skrupulí nechal popravit zbývající členy královské rodiny,kteří nestihli opustit bývalé Britské království a uniknout na Panenské ostrovy, kde si již roky připravovali azyl. Žádný muslim nepracoval.

Jejich ženy se staraly o neustále se zvětšující rodiny s mnohdy 12 i více dětmi. Muži seděli v kavárnách, kouřili vodní dýmky a diskutovali o politice. Irové už toho měli dost. Rozhodli se odtrhnout od těchto příživníků a proto vybudovali svou silnou křesťanskou armádu do níž se hlásili dobrovolně tisíce a tisíce katolíků, protestantů i členů anglikánské církve. Staré rozpory ve víře ztratily smysl. Vybudovali velkou zeď a neustále zvyšovali svou bojeschopnost.

 

Ve Velké Britské Muslimské Džamahírii začalo vzrůstat napětí. Postarala se o to i skutečnost, že bývalí vládcové Commonwelthu si sebou na panenské ostrovy odvezli i autorizační kódy k odpálení nukleárních zbraní. Sadik Chán tak měl sice stovky termonukleárních raket, ale měly cenu jen jako surovina.

Desítky arabských IT specialistů pracovali dnem i nocí na prolomení kódů k raketám, nicméně zatím bezvýsledně. Sadik Chán to však před lidmi skrýval a doufal v nemožné. Jeho spolustraníci ale byli čím dále nespokojenější. Irská zeď se bez termonukleárních zbraní prostě prolomit nedala. Byly tady sice jisté výsledky, pokud byly jako zbraň proti zdi použity dělostřelecké náboje s ochuzeným uranem, jenže těch měl Sadik jen pár desítek.

Na tak velkou zeď prostě nedostatečné. Letectvo bylo de facto nebojeschopné, protože káfirští piloti byli bez výjimky všichni popraveni a tak neměl muslimské piloty kdo školit. Proto se Sadik stále více obracel na východ. Do kontinentální Evropy. Dokázal zmobilizovat námořní síly a vytvořit tak jistou možnost pro rozpínavost Velké Britské Muslimské Džamahír. 

Kontinentální Evropa se už neotřásala v základech. Její základy už totiž byly na prach
rozmetány. No go zóny , kam se už neodvažovala zasahovat Policie, ba ani armáda zahrnovaly
obrovská území kdysi svrchovaných států. Jako první padla Francie. Začalo to v Marseille,
pokračovalo v Toulouse , Bordeaux atd. V Paříži to nabralo směr již předtím.

 

Muslimské enklávy se šířily z Montmartre, kde to bylo vždycky kosmopolitní do zbytku města jako sněť. Prezident Motýl Emanuel Macaron, sloužící již 12tý rok, protože díky roky trvajícímu
výjimečnému stavu, se žádné další regulérní volby nemohly konat, se i se svou milovanou
chotí a jejími dvorními lékaři(trpěla zvlášť progresívní formou Alzheimerovy choroby) opevnil
v Elysejském paláci, který byl obehnán dvěma řadami plotu z žiletkového drátu a ve dne v
noci ho hlídaly speciální jednotky, které měli na svou podporu v areálu obrněné vozy a vrtulníky.

I přes tuto masívní obranu se někteří fanatičtí muslimští bojovníci dokázali odpálit ve vnitřním
perimetru po té, co jim další stoupenci Alláha i za cenu vlastního ohrožení pomohli se prostříhat
přes první bariéru z žiletkového drátu.Pozice prezidenta již byla zpečetěna. Byl de facto
vězněm za dvěma bariérami ostnatého drátu. A to i tak jen dočasně. Otázka jeho pádu byla již
předurčena navzdory tomu, že byl před lety velkým zastáncem imigrace a lokajem tvůrců NWO.
Mouřenín splnil svůj úkol a o jeho další osud se už nikdo nestaral.

V Německu byla situace také katastrofální. Po smrti kancléřky Makarely Anchelové, která zemřela
krátce po skončení posledního funkčního období v Ústavu pro choromyslné v Heidelbergu, se
na postu kancléře umístilo několik bezvýrazných osobností. Do té doby, než se v Mnichově
v nově vyhlášeném chalifátu na území Německa a Rakouska, prohlásil za chalífa Abů Bakr ben
Nemsí. Německý národ byl na kolenou.

Exodus nejprve židovských, ale později i všech ostatních obyvatel Německa, ale západní Evropy
vůbec, nabýval biblických rozměrů. Nejprve odcházeli Židé do Izraele. Stovky tisíc lidí,
přicházeli do této země na Blízkém Východě. To však vyvolávalo velké pnutí v Palestině a
ostatních blízkovýchodních zemích, které už i tak měli Izrael za úhlavního nepřítele.

Mnoho Židů se také vydalo za Oceán do Ameriky a do Kanady. Což bylo vzhledem k pozdějším událostem na Americkém kontinentu, jako z deště pod okap. Ostatní evropané migrovali hlavně do Maďarska, kde se usídlovali zejména v oblasti Balatonu, ale i jinde.

Země Visegrádu byly hlavní vyhledávanou lokalitou. V průběhu let 2019 – 2029 se zde usadilo více než 36 milionů obyvatel bývalé EU. Tento Exodus eskalovala zejména událost přímo v
centru EU. V sídle Evropského parlamentu v Bruselu se 21.4.2026 odpálil sebevražedný útočník, který měl na těle připevněnou tzv kufříkovou atomovou bombu. Většina úředníků byla v té době právě v budově. To byla největší rána EU. Z té se už nikdy úplně nevzpamatovala.

- pokračování-

+ BONUS ---------------------------

 

Zdroj

Diskusní téma: Vize 2029

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek