"Rozkladní agenti pravdolásky" Bloku proti islámu.

30.07.2015 08:53

Záměr evropské politické třídy zlikvidovat národní státy pomocí masivního importu islámských kolonizačních imigrantů vyvolal v české společnosti značné pnutí. Jeho výsledkem jsou dvě zatím neformální politická uskupení, která se prezentují jako antiislámská a protisystémová. To je jistě pozitivní zpráva.

Po definitivním nástupu post demokracie a tedy úpadku tradičních politických stran jako ČSSD a ODS, se opět objevila naděje na návrat politiky jako sporu o ideje a jejich následnou implementaci. Antiimigrantské nálady v společnosti zase dávají naději, že by mohlo dojít k zásadní změně na české politické scéně.

Pokusme se analyzovat, zda ona antirežimní uskupení mají šanci na úspěch a co je případnou podmínkou úspěchu.

 

První skupina má neformálního leadera v podobě poslance a bývalého zakladatele hnutí Úsvit Tomia Okamury. Tvoří jí několik malých neparlamentních stran sdružených v tzv Národním kongresu. Jejich politická orientace je celkem jasná. Vedle naprostého odmítání jakých koliv ekonomických imigrantů je to důraz na znovu obnovu české státnosti, vlastenectví, české reálné ekonomiky. Hlavní devizou je charisma T. Okamury, jeho vysoké pracovní nasazení, již etablovaná stranická struktura a pochopení, kde hledat a oslovovat voliče (to výborně ukazuje prezident Zeman).

T. Okamura proto nelení a jezdí mezi běžné Čechy do exponovaných míst, kde vystupuje a mluví s voliči. (nedávno třeba v Teplicích, kde vzniká první muslimská no-go zona pod trapnou patronací primátora z ODS). Nevýhodou je až zuřivý odpor establishmentu (establishmentem je rozuměno" současné politické "strany" - ČSSD, ODS, ANO, KDU, Zelení a dnes již i Svobodní, na stát napojený business, tzv. "neziskový sektor", vyšší byrokracie, tzv "oficiální" media a nadnárodní korporace). Ten ho proto bude dehonestovat různými nálepkami "fašisté, nacisté, xenofobové apod" a tím je diskreditovat u mainstremových voličů. Plus mediální mainstream je bude naprosto ignorovat a bojkotovat, aby jim nedal prostor oslovit voliče. Nicméně i tam má tato skupina reálnou šanci získat ve volbách nějakých 6-10 procent a dostat se do parlamentu.

 

Druhá skupina je mnohem nepřehlednější. Jedená se o tzv. "Blok proti islámu". V jehož čele stojí neméně charismatický VS pedagog Martin Konvička. M. Konvička své okolí výrazně převyšuje inteligencí a politickým citem a má nepochybně i svou vizi. Skupina dokáže být akční a má siť aktivistů po celé CR. (Viz případ, kdy během několika málo týdnů dokázala přes úplnou blokádu mediálního mainstreamu sebrat 180000 podpisů pro petici proti imigrantským kvótám. Dalším aktivem může být participace řady nových osobností a vzdělanců, doteď stojících mimo politiku. (Např. advokátka Samková, sociolog Hampl). Ty by mohly nejenom připravit jasný a akční program, ale i být schopni uspořádat slušnou kampaň schopnou oslovit běžného voliče. Pak již máme jen slabiny. Nejasná struktura celé skupiny.

V čele dosud stojí zcela odlišné osobnosti, které spojuje pouze odpor proti islámu a jeho propagátorům (establishmentu). Nic dalšího o názorech hnutí nevíme a myslím, že vzhledem k různosti a různé kvalitě těch, co spolu s M. Konvičkou stojí v čele, bude těžké jakýkoliv politický program sestavit. Vycházejme totiž z předpokladu, že jen odpor k muslimským imigrantům zatím nemůže vést v CR k výraznému volebnímu úspěchu. Občany trápí víc jiná témata a k tomu si přidejme cílenou antikampaň establishmentu. (To například můžeme vidět v řízené "obnově" ODS, kdy se pravdoláskařské ODS najedou dostává nebývalé mnoho prostoru v mediální maistreamu a řízené (de facto vyfabrikované) výzkumy jí přisuzují "nárůst" imaginární voličské podpory. Klíčové tedy bude, zda se Blok proti islámu dokáže sjednotit na 2-3 dalších klíčových tématech. Namátkou by to mohlo být vystoupení z EU, zrušení proti ruských sankcí, radikální snížení daní a odbourání EU dotací, konec zvýhodňování menšin na úkor českého bílého obyvatelstva apod.

Otázkou je zda je to možné vzhledem k současnému personálnímu obsazení a volné struktuře, která připomíná Občanské forum. Může se pravicový Hampl, dohodnout na něčem s levicovou J. Volfovou, nebo židovským intelektuálem A. Fišerem? Lze chtít malé daně a současně přebujelou sociální politiku? Lze u nás nechtít muslimy a současně se zastávat dalších velmi problematických menšin jako jsou Cikáni a Vietnamci? Lze hájit mnohdy protichůdné zájmy CR a Izraele najednou? Odpověď je, že ne.

Dalším rizikem jsou podivné existence z politické scény. Mezi ně neřadím překvapivě J. Volfovou, ale poslance z bývalého hnutí Úsvit. (Černoch apod). Tyto výtečníky lze těžko nazvat jinak než "rozkladní agenti pravdolásky". Připomeňme si, že tito lidé stáli v posledních několika málo letech u rozkladu Věcí veřejných a Úsvitu. Vždy v okamžiku, kdy to bylo v zájmu establishmentu. (Například Úsvit rozložili za podpory mediálního mainstreamu v okamžiku, kdy Okamura začal veřejně hovořit o tom, že CR je stát primárně Čechů, či manželství je svazkem muže a ženy..jistě "náhoda") Dokáže se "Blok proti islámu" (BPI) těchto trojských koní včas zbavit? Nic tomu nenasvědčuje..

Výše uvedené nás musí naplnit obavou, že BPI nebude schopno vybudovat včas jasnou strukturu a sestavit dobrý a relevantní politický program a vyřešit klíčovou personální otázku. Případný neúspěch pak bude nejspíš znamenat ztrátu dynamiky a rozpad BPI.

To by byla velká škoda! Právě BPI má potenciál oslovit středového voliče.

Co by tedy měl M. Konvička udělat pro úspěch?

1) Personální reformu - zbavit se nejenom destruktivních agentů establishmentu (poslanci Úsvitu), ale i s minulostí spojených politiků.

2) Zkusit se domluvit s T. Okamurou na společné kandidátce. (předpokladem by asi byl odchod oněch poslanců Úsvitu) Spojení správně populistického a lidového Okamury a intelektuálního Konvičky by převyšovalo celý zbytek politického spektra snad s výjimkou presidenta Zemana. (představte si vedle nich prorežimní aparátčíky Sobotku z ČSSD, nebo Zahradila z ODS, či Bělobrádka z KDU)

3) Převzít od Okamury část ekonomického a politického programu (nízké daně, přímá demokracie, ale klidně i třeba skutečná trestní odpovědnost politiků)

4) Přidat obnovu českého vlastenectví a reálné české ekonomiky (to mu zajistí peníze od sponzorů - reálných českých firem)

M. Konvičku tedy evidentně čeká řada těžkých rozhodnutí. Může v nich ztratit řadu starých přátel z BPI, ale cesta k úspěch vede pouze tudy. Cílem není dělat pravdolásku "soft" a získat cenu knihovny V. Havla, cílem je získat reálnou moc a provést transformační změnu české politiky a ubránit ČR proti jejím vnějším a vnitřním nepřátelům.

Zdroj

Diskusní téma: "Rozkladní agenti pravdolásky" Bloku proti islámu.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek