Naše země má čas maximálně do jara 2017 se připravit na obranu, než dorazí první vlny migrantů. Odpočítávání již běží.

08.09.2016 06:40

Bývalý diplomat Jiří Kobza kandidující do Senátu za SPD varuje, že pokud po vypršení ultimáta ze strany Turecka migranti začnou proudit do Evropy, tak díky existenci plotů na balkánské cestě a neexistenci plotů na našich hranicích se stane ČR tranzitní zemí, kam budou zpětně vypovídáni neúspěšní žadatelé o azyl z Německa. „Myslím, že naše země má čas maximálně do jara 2017 se připravit na obranu, než dorazí první vlny migrantů. Odpočítávání již běží,“ upozorňuje Kobza.

 

Před časem jsem se vás ptal na „puč“ v Turecku. Myslíte si stále, že byl zinscenován Erdoganem? USA v něm určitě nemohly mít žádnou roli?

Můj názor je stále stejný, už jenom rychlost, s jakou Erdoganova skupina vykouzlila obsáhlé seznamy nepohodlných osob je obdivuhodná a čistky, které vzápětí provedl a provádí jsou rychlejší a rozsáhlejší než komunistické prověrky začátkem 70. let u nás. Takže pokud nebyl zinscenován, byl na něj Erdogan velmi dobře a předem připraven.

Puč přišel v momentu Erdoganova sbližování s Ruskem – připomíná to paralelu svržení íránského šáha ze stejných příčin. V případě Erdoganova svržení mohly USA získat vojenskou vládu povolnější, ochotnější ke spolupráci a tolerantní k jejich provokacím v regionu, ale nemyslím si, že by to byl primárně jejich cíl natolik, aby se účastnily puče aktivně a zjevně. Je nicméně jasné, že jsme svědky zásadního a násilného odklonu Turecka od dědictví Kemala Atatürka a možná také od NATO a USA. Turecko si silou razí samostatnou cestu k pozici místního hegemona. Naše i světová diplomacie s Tureckem bude muset do budoucna počítat.

Jak turecký převrat a následný vývoj ovlivní dopady migrační krize na Českou republiku?

Obávám se, že i když se našemu území migranti prozatím vyhýbali, rok 2017 může být úplně jiný a Česká republika, tak jak ji známe teď, se navždy změní.

Jaký vliv na Blízký východ a geopolitiku obecně může mít určité sblížení Ruska s Tureckem? Má strategičtější povahu, nebo jde jen o dílčí věci, pokud jde například o plyn?

Tato strategická hra Turecka a Ruska skýtá pro oba hráče spoustu velice lákavých věcí. V první řadě nezapomínejme na ruský přístup Bosporem do Středozemního moře, který by v případě konfliktu se členem NATO mohl být ohrožen stejně jako potřeba Turecka mít klid na severní hranici. Jsem toho názoru, že usmíření bylo vysoce v zájmu obou stran. Turecko potřebuje mír s Ruskem na vyřešení kurdské otázky, navíc leží mezi Ruskem a ruskými zájmy v Sýrii. Obchod s plynem patří mezi mocenské strategie a možnost transportu ruského plynu ke Středozemnímu moři je určitě trnem v oku mnohým konkurentům. Vzájemné a opravdové nepřátelství Turecka a Ruska není jistě v zájmu žádné z obou stran.Navíc dobré vztahy s Ruskem posilují tureckou pozici pro vyjednávání s USA a to má také svou politickou váhu.

Co říkáte vojenské intervenci Turecka v Sýrii? Jaké to může mít konsekvence? Nenaštve to Rusy? A co to udělá v kurdské otázce?

Turci to určitě nepodnikli bez předchozí konzultace s Ruskem, s USA a nejspíš i s Íránem, tak tady bych se dalšího konfliktu nebál. Nicméně jako demokrat se nemohu ubránit dojmu, že intervence cizí armády na výsostné území cizího státu bez oficiálního pozvání místní vlády je podle mezinárodního práva aktem agrese. Všimli jste si v Parlamentních listech, jak naše lidskoprávní neziskovky včetně těch nadnárodních v této věci mlčí anebo se omezí na neslaná nemastná prohlášení? Srovnejme si to s výsledkem referenda o Krymu, to byl jiný rachot! Spíš bych se ptal na názor Ruska na možnost vzniku samostatného Kurdistánu, to bude teprve zajímavé!

A na jaké úrovni jsou teď vztahy Turecka a USA?

Tato otázka je nejspíše pro velvyslance obou zemí. Bezpochyby ale probíhá přehodnocování vzájemných vztahů, kdy Turecko drží hodně silné trumfy (základnu v Incirliku, vztah s Ruskem, turecké aktivity a rostoucí vliv v Sýrii a v Iráku), a má tak daleko výhodnější pozici k vyjednávání. USA si nemohou dovolit o tureckého spojence přijít, což Turci dobře vědí a zatímco pro USA jsou nenahraditelní, USA pro Turecko nahraditelné (jak vidíme) jsou poměrně snadno. Turecko této situace určitě bude umět dobře využít.

Jaký je teď vztah Turecka k Islámskému státu? Přesunulo svou podporu k „umírněným islamistům“?

Již jsem pro Parlamentní listy napsal článek o tom, kdo jsou umírnění a radikální muslimové. Z veřejných zdrojů, nejenom našich, ale ani z těch světových, se asi nedozvíme, které islámské skupiny tvoří zrovna v tomto momentu vlastně Islámský stát a které jsou ty takzvané umírněné (rozuměj podporované, zásobované USA a bojující proti jiným islámským skupinám, které jim USA označí). Zřejmě je to úmyslné matení pojmů, aby velmoci zůstala možnost osedlávat si v příhodnou dobu jiného koně.

Když už jsme u těch koní, Turecko rovněž hraje roli trojského koně džihádistů, kteří se chtějí (dobrovolně, nebo prchají) dostat do Evropy. Turecko je pro tuto cestu ideální odrazový můstek, kde se snadno schovají v milionech ostatních migrantů. Díky jednání o bezvízovém styku, bezradnosti Merkelové a její neschopnosti čelit tureckému vydírání a turecké vlastní touze stát se místním islámským státem jsem si jist, že Turecko a Islámský stát mají přinejmenším řadu společných zájmů a cílů.

Myslím, že velmocem i Turecku jde také o to, aby zarazilo Kurdům chuť si vybojovat vlastní stát na trojmezí Turecko–Irák–Írán. Kurdistán se svými zásobami ropy by se totiž mohl stát dalším vlivným hráčem v regionu a o to již očividně nikdo v oblasti nestojí. Turecko jako stát směřující k islamizaci se naopak může stát konkurentem Islámského státu, protože jako stabilní státní zřízení má nejenom bojovníkům, ale i civilistům o hodně víc co nabídnout.

Jaká je role Izraele? Existuje strategický dlouhodobý vztah s USA, ale Izrael si buduje i korektní vztahy s Ruskem…

Vztahy s USA jsou pro Izrael alfou a omegou, zdroj izraelské síly, to není nic nového. V Izraeli ale současně narůstá početná ruská menšina, která postupně získává i politický vliv. Izrael tedy musí brát Rusko vážně i z hlediska své vnitřní politiky. Je tedy spíše otázkou, jestli usmíření Izraele s Tureckem nebylo podmínkou narovnání rusko-tureckých vztahů, které uvolnilo Turecku ruce k řešení kurdské otázky.

Jak odhadujete další vývoj na Blízkém východě? Udrží se Islámský stát?

Další vývoj bude chaoticky krvavý a rozkolísaný, s narůstající nemožností nastolení míru a pevné vlády, protože dlouhá občanská válka se stala osobní mstou, kmenové a sektářské střety překrývají podstatu zahájení konfliktu v Sýrii a v Iráku. Ať se Islámský stát udrží jako celek, nebo se transformuje do například místních kmenových enkláv, nebude to mít velký vliv na podstatu věci. Islámský stát totiž funguje také jako volná franšíza, každý muslim se může přidat a dostat se tak do ráje. To je samozřejmě pro Evropu velice nebezpečné.Takže Islámský stát můžeme chápat také jako počet nezávislých buněk, které se spolu mohou volně spojovat a vytvářet tak silnější celky kdekoliv na světě, kde jim to místní podmínky umožní. Tedy i v Evropě.

Jsem si jist, že dokud nevyženeme z Evropy všechny islámské kazatele, dokud nepozavíráme mešity, různá „islámská kulturní centra a madrasy, tak se takové nově vznikající buňky Islámského státu budou postupně množit a aktivizovat po celé Evropě i Blízkém východě.

 

Jak to?

Cožpak Mohamed neřekl „bylo mi přikázáno vést válku proti lidstvu ve jménu Alláha, dokud všichni nepřijmou za své, že není boha nežli Alláha, neuvěří, že jsem jeho prorokem, a nepřijmou všechna zjevení, která jsou skrze mne vyslovena“? Tento prorokův příkaz, který platí již od 7. století, dosud nikdo nezrušil. Je tedy zřejmé, že džihád trvá a bude trvat tak dlouho, dokud zde bude islám. Rovněž je z toho jasné, že džihád je neoddělitelnou součástí islámu. Jenže na Blízkém východě již téměř všechny křesťany vyvraždili, a tak se v boji o moc vraždí muslimové mezi sebou, ve jménu téhož Boha. Ani Islámský stát toto není schopen zastavit.

Jaký dopad by mělo zvolení Trumpa či Clintonové?

Patřím k těm, kteří se obávají propojení Clintonové na zbrojařské lobby a z některých jejích vyjádření jde opravdu strach. Myslím, že zvolení Donalda Trumpa – z pohledu možností pro české přežití a menší pravděpodobnost vzniku války s Ruskem na evropském bojišti – bude menší zlo.

V čem spatřujete současné ohrožení České republiky?

Veliké nebezpečí pro Evropu a pro ČR vidím v ultimátu prezidenta Erdogana ohledně bezvízového styku Turecka a EU. Jsem přesvědčen (a šťastně se budu mýlit), že Turci migrační katastrofu na Evropu vypustí tak jako tak, jen jde o to, zda to učiní veřejně (v případě neobdržení bezvízového režimu), nebo neveřejně (pokud jej dostanou – prostě pár set tisíc migrantů z Turecka „uteče“). Zkrátka a dobře tři miliony migrantů jsou i pro Turecko dost velkou zátěží na to, aby je zbůhdarma živili delší dobu! Do toho importní agentura Frontex na plné obrátky dováží další statisíce imigrantů z Afriky.

Ale největší nebezpečí pro Českou republiku (ale i pro celou Evropu) vidím v blouznícím a totálně nekompetentním vedení Evropy kancléřky Merkelové a v neschopnosti a neochotě naší vlády cokoliv skutečného pro obranu České republiky podniknout. Nebezpečí vidím v panevropské cenzuře informací v masových médiích, zatajování informací o pravdivé situaci s migranty. Toto má za následek, že občané v blahé nevědomosti ani netuší, co se na nás valí za hrůzy.

Pokud po vypršení ultimáta migranti začnou proudit do Evropy, tak díky existenci plotů na balkánské cestě a neexistenci plotů na našich hranicích se stane ČR tranzitní zemí, kam budou zpětně vypovídáni neúspěšní žadatelé o azyl z Německa. Myslím, že naše země má čas maximálně do jara 2017 se připravit na obranu, než dorazí první vlny migrantů. Odpočítávání již běží.

Co říkáte výsledku zemských voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde zvítězila sociální demokracie, která podle konečných výsledků obdržela 30,6 procenta hlasů? Druhá skončila Alternativa pro Německo s 20,8 procenta hlasů a předběhla tak o téměř dvě procenta Křesťanskodemokratickou unii kancléřky Angely Merkelové?

Vítáme úspěch AfD, což je partnerská strana našeho hnutí SPD. Potvrzuje to nárůst podpory vlasteneckých hnutí napříč Evropou, což se již projevuje v nárůstu podpory Marine Le Pen či Norberta Hofera. Politika EU a Angely Merkelové je katastrofální a podle mě Merkelová dříve či později v politice skončí. A bude to jedině dobře. Pro nás je to signál, že jdeme správným směrem. Když Evropu řídí bezhlavý kapitán s opilým kormidelníkem, vzpoura lidí se dá očekávat.

Mgr. Jiří Kobza, narozen 1955 v Praze, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie, poté dva roky postgraduál na VŠE, obor zahraniční obchod. Pracoval 12 let v PZO Strojexport v oddělení vývozu geologických prací na Středním východě. Pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu. Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal. Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako chargé d´affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu. Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další tři roky podnikal, pak se přesunul do ČR, kde zřídil menší obchodní firmu v oboru vína, kde podniká dosud. Ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, italštinu, perštinu.

 

Zdroj

Diskusní téma: Naše země má čas maximálně do jara 2017 se připravit na obranu, než dorazí první vlny migrantů. Odpočítávání již běží.

Výhrada

stratos | 08.09.2016

Pane Magistře, kancléřku Merklovou a kol. nelze označit za "blouznící a totálně nekompetentní."
Opak je pravdou, má patrně prosadit a zařídit to, co je jí zadáno úkolem od jistých rádobysemitských kruhů.

Přidat nový příspěvek