Manifest "Za svobodu a právo rozhodovat o budoucnosti naší země"

15.09.2016 17:33

Vzhledem k tlakům, které jsou vyvíjeny na přijetí eura Českou republikou a opatřením České národní banky, která netržními a čistě administrativními intervencemi oslabuje korunu a umožňuje odsávání zdrojů, vytvořených pracujícími občany z České republiky do zahraničí, vystupujeme rozhodně proti přijetí eura, které považujeme za uměle vytvořený politický nástroj, mající za cíl vznik nedemokraticky fungující politické unie.

Protestujeme proti politice ČNB, která porušuje svým jednáním zákon o ČNB a prohlubuje pozici České republiky jako kolonie a zásobárny levné pracovní síly.

Česká koruna je znakem české státnosti. Možnost vydávání vlastní měny je součástí suverénních práv země a o nahrazení české koruny jinou měnou má právo rozhodnout pouze suverén, kterým je dle Ústavy České republiky lid.

Ztráta práva tisknout si vlastní peníze znamená zásadní omezení státní suverenity a v případě krize obrovské bezpečnostní riziko pro obyvatele země.

Konstatujeme:

  • Současný světový, evropský, ale i český peněžní a finanční systém je nedemokratický, nespravedlivý, nesrozumitelný, neetický, z hlediska udržitelnosti stability měn, zachování sociálního smíru, ekologie, ale i mírového soužití národů neudržitelný.
  • Je neefektivní: úvěry nejsou poskytovány do reálné ekonomiky tak, aby přinášely pozitivní sociální a ekologické efekty, nýbrž jsou poskytovány těm, kteří slibují nejvyšší zhodnocení v krátkém čase. Obrovské množství ničím nekrytých eur Evropskou centrální bankou v současnosti v Evropě, na které doplácíme i my znehodnocováním české koruny, nevede ke zvýšení zaměstnanosti a prosperity, nýbrž ke stále hlubšímu upadání ekonomik v Evropě, ke stále rostoucímu zadlužování, poklesu kupní síly a krizi poptávky, tlačící na sociální výdaje státu.
  • Naše totální závislost na zahraničních odběratelích a dodavatelích základních potravin v řetězcích nás v případě pádu eura postihne mnohem hůř než obyvatele sousedních zemí.
  • Nafukování finanční bubliny, patrná i u koruny, podporuje pouze spekulace a neřeší hlubokou systémovou krizi současného kapitalismu.
  • Peníze nefungují jako neutrální médium, které by mělo sloužit k zabezpečení hladkých směnných operací v reálné ekonomice a neplní ani další funkce, které jsou jim přisuzovány.
  • Emise peněz nepodléhá demokratické kontrole, její mechanismus není věrně zachycen v platné legislativě a kromě centrální banky emitují peníze soukromé obchodní banky (a to hned pěti způsoby, které popisuje ekonom J. Jílek v knize Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk, str. 52). Tato emise peněz prostřednictvím dluhu je zneužívána jako nástroj přerozdělování bohatství zezdola směrem k 1% elitě těch, kteří si přivlastnili právo tisku peněz.
  • Veškeré pokusy o zavedení daně ze spekulativních finančních transakcí nebo žádoucí rozdělení bank na investiční a obchodní, které by zmírnilo dopady krize po roce 2008, ztroskotaly a do ohně finanční a dluhové krize byl tak přiléván dalších 9 let benzín.
  • Stávající politika centrálních bank tzv. „ kvantitativního uvolňování“, které je pouze výrazem pro nekontrolovanou, hospodářským výkonem nepodloženou emisi peněz, dosahuje v současné době historického maxima. Deklarovaný cíl se zcela míjí účinkem. Oživení ekonomiky se nekoná, nezaměstnanost roste. Téměř nulový úrok a rostoucí poplatky likvidují úspory obyvatel a kurzová politika umožňuje privatizovat levně bohatství, vytvořeného prací minulých generací.
  • Zákony, které by měly usměrnit spekulanty a zamezit nezaslouženému přerozdělování, píší zástupci finanční lobby. Ta podřizuje zákony svým zájmům. Zájmy finančních skupin brzdí ekonomický rozvoj země, ohrožují zájmy pracujících lidí, ale stejně tak i zájmy poctivých podnikatelů vytvářejících pracovní místa.
  • Ačkoliv mají aktéři finančních trhů plná ústa trhu, ve skutečnosti tento trh záměrně manipulují a nejsou za to, až na zřídkavé a marginální výjimky, potrestáni.
  • Politici, média i akademická obec podléhají cenzuře a názorům „expertů“, kteří jsou většinou velmi době placeni bankovní a finanční lobby.
  • V současné české praxi není možné emitovat regionální, paralelní nebo lokální měny, které by pomohly aktivizovat zdroje a vyrovnávat rozdíly v ekonomické výkonnosti jednotlivých oblastí. Bankovní trh není vzhledem k sousedním zemím dostatečně diverzifikován a je plně v rukou zahraničních bank, které tak mají rozhodující vliv na strukturu ekonomiky ČR.

 

  • Vytvoření výboru k uspořádání konventu o měnové suverenitě a modernizaci měnového a finančního systému. Dále navrhujeme zapojení ČR do mezinárodního hnutí, které o monetární modernizaci usiluje a prosazuje demokratizaci a veřejnou kontrolu nad finančním systémem a jeho aktéry jako jsou Mo Mo v Německu, Vollgeld iniciativa ve Švýcarsku či Positive Money ve Velké Británii.
  • Peněžní a měnový systém se musí stát veřejným statkem a fungování nezávislosti ČNB a jejím vztahu k fungování ekonomiky a plnění makroekonomické rovnováhy musí být upraveno novým zákonem o ČNB. Není možné, aby ČNB nepodléhala demokraticky ustanoveným kontrolním mechanismům na základě Ústavy, kterou je nutné doplnit a upravit na základě referenda o změně Ústavy České republiky. Dosavadní ústava se jeví z hlediska fungování demokracie jako nedostatečná a neumožňující výkon demokratických práv suveréna země – lidu.
  • Zapojení České republiky do procesu vytváření decentralizovaného, demokratického a spravedlivého finančního systému, který umožní vedle národních měn existenci měn alternativních – což nevylučuje využití eura jako zúčtovací evropské nadnárodní měnové jednotky na jiné bázi než je tomu dnes - a nakonec zapojení do diskuse o vytvoření nové světové měny, která nebude ovládána úzkými zájmovými skupinami, vyžaduje velký posun demokratizaci celé společnosti.
  • Zastupitelská demokracie selhává. Stávající politické strany, financované z našich daní, a zástupci stran, kteří byli vybráni svými sekretariáty, nemají schopnosti, znalosti a morální integritu, aby hájili zájmy této země.
  • Volit lze pouze takové subjekty, které budou ochotny bránit suverenitu země a přistoupit na reformu společenských institucí, která umožní rozvoj skutečné svobody a demokracie na základě rozhodnutí v přímých referendech. Volič své zástupce platí, má právo je kontrolovat, a pokud selžou, i odvolávat.


Je před námi velký kus práce, pokud chceme přenechat naši zemi našim dětem a vnukům ve stavu, aby se v ní dalo ještě žít. Obracíme se proto na všechny vlastenky a vlastence, kterým není všechno jedno a kteří se chtějí připojit v zápase o existenci naší země v budoucnosti. Čechy a Morava potřebují statečné muže a ženy. Možná ještě není úplně tak pozdě!


Doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD.

Ing. Květoslava Pohlhammer Luaterbachová

Miluše Kotišová