Lidé již mohli přivyknout, že věci, které se jim kdysi nejvíce zajídaly, zaujaly v demokracii ještě větší prostor a v horší podobě, než mívaly v totalitě.

19.08.2015 08:58

Vládní propagandu, která nám tolik lezla krkem, masírování mas, jak a co si mají myslet. Když jsem s údivem sledoval v ČT sdělení o tom, kolik stovek vědců již podepsalo jejich vědeckou výzvu, okamžitě následovalo znechucení vzpomínkou na obdobné podpisové akce v tzv. totalitní době. Z podvědomí se neodbytně drala otázka, co tohle zase má znamenat? 

 
 Ano, lidé již mohli přivyknout, že věci, které se jim kdysi nejvíce zajídaly, zaujaly v demokracii ještě větší prostor a v horší podobě, než mívaly v totalitě. V horší a ještě méně stravitelné podobě, při čemž jsou provázené takovým všeobjímajícím marasmem, jaký si nedokázali, ani nemohli, vůbec představit. 

O co asi tak v daném případě může kráčet? Jak už to u podobných výzev bývalo, zřejmě je a i bude, půjde o vládní zakázku. No, nevyhovte, když chcete čas a klid na práci, když chcete vědecky bádat a vládní granty jsou k bádání nezbytné. Je třeba obrousit hrany siláckých prohlášení premiéra o tom, že nám Brusel, nebude diktovat kóty počtů, kolik imigrantů musíme ještě přijmout. Je třeba obrousit hrany „malých nedorozumění“ plynoucích z doprovodných jevů - například, že letos už vyhořelo v Německu přes 200 ubytoven pro cizince, jevů vedoucích k tomu, že Finsko nabízí utečencům jízdenky, když opustí jejich zemi. Vědátoři sotva přesvědčí obyvatele Teplic v severních Čechách, kteří přicházejí do kontaktu s konkrétními projevy vděčnosti, za poskytnutí „útočiště v našem státu“, o nedávné vzpouře v ubytovně pro uprchlíky raději pomlčme. 
 
Vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, jsou znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. K tomu je žádoucí podotknout, že takové znepokojení vědců, na rozdíl od absence jakéhokoli vědeckého znepokojení nad příčinami, nad humanitárním bombardováním mrzačícím a zabíjejícím malé děti v řadě zemí, jeví se vzhledem k oné absenci, jako velice znepokojivé. To jsou nám paradoxy. 
 
Jak je možné, že houfně až stádně podepisovaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, nejsou a nebyli převelice znepokojeni nástupem fašismu s jeho skandálními projevy na Ukrajině? Nebyli znepokojeni ani nástupem fašismu, ani jeho podporou od naší vlády a podporou od řady profesionálních politiků, podporou v zastoupení - a sice - podporou proti ruských sankcí? Je až tragicky smutné, že vědátoři již o mnoho dříve nežádali politiky: „ jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí!“ A to, ještě dříve než řízená devastace cizích zemí přivedla jejich obyvatele k masové imigraci, ještě před tím, než se tito imigranti dostali do natolik zoufalé situace, která je donutila, aby dokázali „naspořit“ z denního příjmu výše jednoho dolaru, na poměrně nákladnou přepravu, do zemí zaslíbených. 
 
 Co to asi tak mohlo být, že to probudilo vědce k tolik moc opožděnému apelu na média, aby si z ničeho nic uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti, aby svobodu slova patřící k tomu nejcennějšímu, co máme, aby ji znenadání po 25 letech začala užívat zodpovědně a citlivě? No to jsou nám najednou, z ničeho nic věci. Prapodivnou vědeckou výzvu uzavírá, pro současnou vládu a politickou situaci u nás, velice nebezpečná prosba k veřejnosti a každému jednomu z nás, prosba zdánlivě paradoxně jsoucí takřka v protikladu s celým tím předchozím textem výzvy. Prosba k veřejnosti, stavící text do zvláštního světla. 
 
Cituji v uvozovkách kurzivou a doplňuji poznámkami v závorce: „Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. Nenechme se manipulovat podvodníky, kteří do nás zasévají falešné důvody ke strachu a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku, ať jsou jím hlasy ve volbách či sledovanost médií. Nevěřme každé senzaci“. (Snažím se o to, takže nemám strach ani z Putina, ani z agresí Ruska - ale naopak z agresí a počínání USA). „Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství. Neodvracejme se od cizího neštěstí!“ (Budiž, nicméně od záběrů humanitárním bombardováním zmasakrovaných dětí, se zrak instinktivně odvrací automaticky). „Je naivní a nebezpečné myslet si, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy. Naopak, čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou. Zajímejme se o dění ve světě, snažme se porozumět skutečným příčinám zla a hledejme způsoby, jak mu společně čelit.“ (Žel v souvislosti s tímto závěrečným textem převládá pocit bezmoci, zvláště pak při snaze porozumět skutečným příčinám zla).
 

Diskusní téma: Lidé již mohli přivyknout, že věci, které se jim kdysi nejvíce zajídaly, zaujaly v demokracii ještě větší prostor a v horší podobě, než mívaly v totalitě.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek