Je k akci v Británii skutečně připraveno 23 000 „džihádistů“?

13.09.2017 10:07

Uvedený nadpis shrnuje situaci, která podle vedoucích funkcionářů britské zpravodajské služby MI5*, britských politiků a „barvitých“ novinářů nastala na území Velké Británie po teroristickém útoku* spáchaném 22. května 2017 v Manchesteru. Avšak jak vlastně pracuje britská zpravodajská služba MI5, když po zmíněném útoku její zástupci náhle tvrdí, že je ve Velké Británii o 20 000 potenciálních útočníků více, než předpokládali před provedením onoho útoku? A mohlo by skutečně tolik osob mít úmysl připravovat v různém čase a místě teroristické útoky v Británii? A proč novináři a někteří funkcionáři zpravodajských služeb používají neustále sporné termíny „džihád“ a „džihádisté“, když chtějí bojovat proti terorismu* a nikoli proti islámu?

Před útokem v Manchesteru bylo v Británii podle představitelů britské zpravodajské komunity* přibližně 3 000 islámských extremistů, přičemž 500 z nich bylo předmětem „aktivního vyšetřování“. Po útoku v Manchesteru a zahájeném vyšetřování rozšířily bezpečnostní a zpravodajské složky síť rizikových osob na celkový počet 23 000, avšak zdůrazňují, že se nejedná o konečné číslo.

Nový údaj o počtu rizikových osob uvolnili představitelé MI5 pouhých pět dnů po spáchaném útoku v Manchesteru, přičemž ve spojení s možnými útočníky používají frázi, že oněch dalších 20 000 osob bylo identifikováno jako „reziduální riziko“. Ve skutečnosti není možné, aby za pět dnů jakákoli zpravodajská služba identifikovala 20 000 nových potenciálních útočníků, aniž by v zemi operovala velká militantní organizace. Většina osob z uvedeného počtu nebyla identifikována nově, nýbrž vyzdvižena z databáze již dříve vyšetřovaných a prověřovaných, nebo dokonce obviněných a souzených osob ve spojitosti s terorismem nebo extremismem či podobnou činností. Proto se hovoří o reziduálním či zbytkovém riziku, které se vztahuje k eliminaci dřívějšího rizika (kdy u prověřovaných, vyšetřovaných a/nebo trestaných osob vždy nějaké riziko do budoucnosti zůstává). Nově se síť rozšířila o osoby, jež by mohly mít podezřelé vazby na jednotlivce z databáze nebo na známé radikály, popřípadě o osoby, které s radikály a teroristickými/militantními skupinami nebo jejich vykonanými činy nějakým způsobem sympatizují.

Číslo 23 000 nevypovídá nic o tom, kolik teroristických útoků by nyní na území Británie mohlo být ve fázi přípravy, ale předkládá jen velmi hrubý odhad o počtu lidí za určitých okolností „pravděpodobně“ svolných a schopných spáchat nebo podpořit násilný čin. Pokud budeme navíc uvažovat statistický poznatek o tom, že v lidské společnosti je vždy jedna osoba ze sta až tří stovek lidí psychopat, přičemž část z těchto psychopatů má sklony k provedení nebezpečného násilného činu (jenž může být vyvolán různými spouštěči), tak se nám uvedené číslo může zmnohonásobit – pokud si však již tímto propočtem bezpečnostní orgány nepomohly při stanovení onoho původního počtu 23 000. Kromě psychopatů žije ve společnosti plno osob lehce zmanipulovatelných ke spáchání zvlášť závažného trestného činu, a to nehovoříme o využití psychotropních a omamných látek a dále o psychotických stavech. V současné době se manipulace pojí především k mládeži s islámským náboženstvím a s vazbami na země s ozbrojenými konflikty včetně vazeb přes rodinné příslušníky i další příbuzné. Obecně se manipulace vztahuje na evropskou mládež sympatizující s islámem.

Pokud bylo dříve aktivně vyšetřováno 500 osob, neznamená to, že byly permanentně sledovány (ať už fyzicky, nebo s použitím technických prostředků, případně a často kombinovaně). K dobře pokrytému a „dynamickému“ sledování jedné osoby je podle určitých zásad potřeba zhruba 30 kvalifikovaných lidí, což by se v uvedeném případě týkalo 1 500 pracovníků. Služba MI5 má asi 4 000 stálých zaměstnanců, kteří navíc pracují v různých odvětvích. Jednalo by se tedy o vyčlenění značných sil z jedné služby, což by vzhledem k pokrytí jiných oblastí nebylo možné (lze samozřejmě spolupracovat s dalšími složkami). Situace se ale stává složitější s předložením nového čísla potenciálních útočníků. Zpravodajští činitelé nově vysvětlují, že se snaží „aktivně monitorovat“ více než 3 000 osob z celkového aktuálního počtu (doslova uvádějí, že jsou tyto osoby na seznamu sledovaných kvůli terorismu v Británii: „Those persons are on the UK terror watch list“). I když je tato třítisícová skupina hodnocena jako hrozba pro národní bezpečnost, nemají britské úřady tolik sil a prostředků (viz kalkulace výše v případě nižšího čísla), aby tyto jednotlivce trvaleji sledovaly. Za slovy „aktivní monitorování“ je třeba hledat občasné kontroly pohybu a činnosti u vybraných osob a dále metody prověřování jejich zájmů a okolí s cílem rozhodnout, jak proti nim dál postupovat. Zdroje z MI5 navíc doplňují, že nejvyšší počet jednotlivců, které jsou příslušníci MI5 schopni vyšetřovat* souběžně (rozuměj prověřovat/šetřit*) je limitován právě číslem 3 000.

Někteří státní úředníci a především pak novináři rozšiřují informace, že v Británii je 23 000 radikálů připravených zaútočit, případně že jsou připraveni zabíjet a zemřít pro Alláha. Toto tvrzení je spojováno s požadavkem větších investic do zpravodajských služeb a do řad policie se zdůrazňováním, že pro to nikdy nebyla tak důležitá chvíle. Někteří jsou dokonce toho názoru, že by se personál MI5 měl zdvojnásobit, jak tomu bylo za éry druhé světové války, a že by se o další tisíce příslušníků měly rozšířit stavy policie, jejíž operace by měly být vedeny zpravodajskými poznatky. Avšak nikdo neřeší, proč britské státní úřady nepostupovaly účinněji při poznatcích o cestách svých občanů a osob s dočasným pobytem v Británii do problematických destinací v Africe a Asii včetně Blízkého východu, přičemž se jednalo nejméně o několik stovek podchycených cest – některé dokonce opakované stejnými osobami. Nejprve je nutné postihovat nedbalost u pracovníků a vedoucích funkcionářů, kteří se provinili v zanedbání svých povinností a odpovědnosti, a teprve potom se může přemýšlet o systémové změně. Pokud to bude pouze o navyšování sil a prostředků, nic se nezmění, jestliže se nezvýší jejich účinnost a tím naplňování pracovních povinností a odpovědnosti. (Je to dáno i tím, že v mnoha státních správách chybí spravedlivý systém odměn a trestů.)

Vytváření dojmu, že nikdo za nic nemůže, potvrzuje závěry o tom, že cesty mnohých osob mezi Británií a exponovanými místy byly v zájmu britské zahraniční politiky v tom smyslu, že zapadaly do toho, co Britové po boku Američanů pomáhali tvořit např. v oblasti Blízkého východu (viz produkt 12028 „Pokračující nejasnosti ve vyšetřování útoku v Manchesteru s vazbami na MI6 a CIA“, kde je zmínka o využívání určitých diaspor).

Ty nejzávažnější a nejtragičtější teroristické útoky v Evropě mají vícero shodných velmi specifických znaků, jež ukazují výše na jakýsi řídící stupeň, z něhož se rozhoduje o místě, času a způsobu provedení teroristického útoku v Evropě. Poznatky o útocích jako by naznačovaly, že alespoň část útoků v Evropě je místně a časově rozložena podle nějakého systému spjatého s politickým vývojem. Kupodivu žádné vyšetřování zatím nepřekročilo uzavřený vyšetřovací kruh kolem jednotlivých útoků směrem k evropskému řídícímu prvku, jenž by měl část útoků zastřešovat. Přitom vlády západních zemí tolik přetřásají myšlenku společného boje proti terorismu.

Z vyjadřování a reakcí britských úředníků vyvstává otázka, zda je náhle v Británii opravdu tolik nebezpečných jedinců, anebo zda se jedná o záminku státního aparátu, jak navýšit personál, získat větší pravomoce a zavést systematičtější kontrolu nad obyvatelstvem z hlediska dalšího politického vývoje v Evropě.

Ačkoli je podle policejních představitelů tempo teroristických útoků v Británii od počátku roku 2017 závratné a bezprecedentní, nic nenasvědčuje tomu, že by se třeba i pouhá čtvrtina rizikových osob (≈ 6 000 jedinců) připravovala na nějaký útok. Pokud by bylo na území Británie 23 000 radikálů připravených zaútočit, muselo by se to již dávno odrazit na skutečné situaci. Uskupení 23 000 útočníků je velké množství osob, které je možné co do počtu přirovnat k Armádě České republiky. Když by v Británii každý den zaútočil jeden radikál, mohli by útočníci tímto tempem a v tomto počtu pokračovat po dobu delší než 60 let (pouhá čtvrtina z celkového počtu jednotlivců, tedy asi 6 000 osob, by mohla takto působit po dobu delší než 16 let, což je stále dlouhé období). Tento stav ale zatím nepozorujeme, což je dáno tím, že s odhadem celkového čísla rizikových osob nebyly záměrně předloženy zbylé informace. Všechny osoby totiž nikdy nejsou stejně rizikové. A čím více lidí je na seznamu zájmových osob, tím více se jejich rizikovost liší (škála rizikovosti se rozšiřuje), přičemž někteří jsou na seznam přidáni pod heslem „raději přidat a preventivně prověřit, než něco opomenout". Naopak na seznamu zcela jistě chybí osoby, o kterých zatím nikdo neví, že mají úmysl nebo se rozhodují či jsou manipulovány a připravovány k provedení násilného činu proti skupině obyvatel. Riziko provedení útoku je možné hodně minimalizovat, ale nikdy ho nelze zcela potlačit.

Pro přehled uvádíme, z jakých důvodů se jedinci mohli ocitnout na seznamu zájmových osob zpravodajské služby MI5:

  • Byli již dříve vyšetřováni nebo prověřováni ve spojitosti s terorismem či extremismem nebo podobnými záležitostmi.
  • Mají záznam v rejstříku trestů ve spojitosti s… (viz výše).
  • Nejsou dosažitelní a existuje u nich podezření z napojení na nelegální činnost ve spojitosti s…
  • Jsou v příbuzenském nebo jiném vztahu s osobami vyšetřovanými/prověřovanými, trestanými nebo hledanými ve spojitosti s…
  • Bylo na ně podáno oznámení jinými osobami pro podezření ve spojitosti s…
  • Bylo u nich zaznamenáno šíření určitých názorů ve spojitosti… (např. na sociálních sítích, na půdě školy, ve sportovních a jiných oddílech, na různých shromážděních apod.).
  • Bylo na ně upozorněno zahraničními úřady ve spojitosti s…
  • Navštívili místa, která se přímo nebo svou blízkostí vztahují k ozbrojeným konfliktům.
  • Aktivně šíří a propagují islám, a to třeba i zákonnými prostředky.
  • A další důvody a jiná podezření.

Spojitost s terorismem či extremismem může být vyvozena z přímé účasti na nezákonných aktivitách, ale i z účasti na legálních aktivitách, avšak s určitým negativním podtextem, dále z finanční, materiální a jiné podpory uvedených aktivit, ze shromažďování a propagace textů, symbolů a jiných položek spojených s rozebíranými negativními jevy, z vyřčených názorů atd.

Vlády jednotlivých zemí stále opakují, že chtějí bojovat s terorismem a vyhlašují mu válku, což už je samo o sobě problém (viz produkt 13002 „Terorismus je abstraktním pojmem a nelze mu tak vyhlásit válku“). Další potíží je, že do problematiky terorismu vtahují náboženství, když tvrdí, že terorismus páchají džihádisté. Terorismus není uznáván žádným náboženstvím a ani džihád nemá tento význam. Je to jen interpretace islámských odpadlíků, kteří se snaží pro své násilné praktiky získat islámskou mládež. Je potom nadmíru nešťastné, když jim v tom pomáhají politici a zástupci bezpečnostních a zpravodajských složek, kteří vlastně tvrdí, že džihádisté jsou teroristé a že džihád je terorismus. V západní společnosti tyto odlišné významy již tak splynuly v jeden smysl, že je současný vývoj v bezpečnostní situaci stále více vnímán jako střet dvou náboženství. Ve skutečnosti je to však střet mezi islámskými renegáty a západními dobrodruhy vyvolaný dlouholetou snahou Západu pokořit islámské země ze zištných a politických důvodů (viz produkt 42010 „Jak Západ napomáhá islámským radikálům“).

 

Zdroj

Diskusní téma: Je k akci v Británii skutečně připraveno 23 000 „džihádistů“?

Datum: 15.09.2017

Vložil: dit

Titulek: Přítomnost v Evropě,

Oficiálna vládna správa vo Veľkej Británii: Namiesto trestného stíhania dávajte čiernych kriminálnikov na liečebné terapie, aby sa tak znížil počet väzňov z etnických menšín.
Lammy navrhol, aby sa tento “problém” riešil tým, že by sa krimimálnikom umožnilo vyhnúť trestnému stíhaniu výmenou za vykonanie takzvanej “obnovovacej justičnej schémy”, ako sú napríklad kurzy riadenia hnevu, alebo drogová rehabilitačná liečba.
zdroj
http://www.hlavnespravy.sk/oficialna-vladna-sprava-vo-velkej-britanii-namiesto-trestneho-stihania-davajte-ciernych-kriminalnikov-na-liecebne-terapie-aby-sa-tak-znizil-pocet-vaznov-z-etnickych-mensin/1137146

Přidat nový příspěvek