Jaký je váš názor na neziskové organizace typu Gender Studies?

17.12.2017 13:27
Poslanec Jakub Janda navrhl tento týden ve Sněmovně přesun 7 milionů korun, určených neziskovým organizacím pro rovnoprávnost mužů a žen, do rozpočtové kapitoly pro sport.
 

Jméno bývalého skokana na lyžích Jakuba Jandy (neplést si s pánem stejného jména z organizace Evropské hodnoty) je všem příznivcům sportu nejspíš dobře známé. Jde o někdejšího vítěze celkového pořadí Světového poháru, dvojnásobného medailistu z mistrovství světa a dosud posledního českého vítěze populárního závodu Turné čtyř můstků. Kariéru ukončil v letošním roce poté, co se po parlamentních volbách stal poslancem za ODS.

Ač poslanecký nováček, upozornil na sebe Jakub Janda při sněmovním projednávání státního rozpočtu na příští rok. Při projednávání přesunů mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami totiž navrhl, aby bylo přesunuto 7 milionů korun, určených pro podporu neziskových organizací, zabývajících se rovnoprávností mužů a žen, na podporu sportu. Jeho návrh vyvolal bouřlivou debatu a ohradily se proti němu především genderové neziskové organizace jako například Gender Studies. Ta ústy své ředitelky Heleny Skálové prohlásila, že zatímco pro sportovce je částka 7 milionů zanedbatelná, pro rozpočty neziskových organizací je taková částka vcelku zásadní (viz odkaz zde).

Jak ti, kteří čtou mé blogy pravidelně, asi ví, jsem náruživým sportovním fanouškem a už několikrát jsem zde psal i o tom, že by v naší zemi mělo na podporu sportu jít více peněz než je tomu dosud. Na druhou stranu samozřejmě uznávám, že jsou i důležitější oblasti než je sport, kterým se také ne vždy dostává tolika peněz, kolik by bylo potřeba – konkrétně například zdravotnictví, sociální péče, věda a výzkum, školství... Proto jsem se zkusil objektivně zamyslet i nad tím, jak je to se společenskou potřebností genderových neziskových organizací.

Vyhledal jsem si proto webové stránky výše zmíněné organizace Gender Studies. Dozvěděl jsem se, že její hlavní náplní je především poskytovat konzultace a informační servis v oblastech jako postavení žen v řídících pozicích, účast žen v rozhodovacích procesech a politice, postavení žen a mužů na trhu práce, slaďování rodinného a pracovního života, atd. Z konkrétních aktivit jsem nalezl například zprávu o studijně pracovní cestě členů týmu Gender Studies do Norska, jejímž cílem bylo zvýšení jejich know-how, nebo o organizování letního kempu pro středoškolské studentky, které zajímá věda a technika.

Jaký je můj názor na tyto aktivity? Jsem samozřejmě pro rovnoprávnost mužů a žen a souhlasím s tím, že při výběru na manažerskou či jakoukoliv jinou pozici by měly vždy rozhodovat jen schopnosti a zkušenosti jednotlivého uchazeče, a naopak to, jakého je pohlaví, by nemělo hrát roli. Ovšem panuje opravdu v této oblasti v našem státě nerovnoprávnost? Některé feministické či „genderově rovné“ organizace často argumentují například tím, že průměrný plat žen je u nás nižší než průměrný plat mužů, že příliš málo žen pracuje na řídících pozicích nebo že máme málo žen v politice.

Ne, že by to nebyla pravda. Ale například to, že ženy v průměru vydělávají méně než muži, je především dáno skladbou povolání, která si muži a ženy volí. A zatímco mezi dobře placenými profesemi typu finanční analytik či IT specialista jsou především muži (byť samozřejmě existují výjimky a například u nás na škole máme výbornou IT specialistku), naopak v profesích jako prodavač/prodavačka či krejčí/švadlena, které patří mezi nejhůře placené, najdeme převážně ženy. Více žen v politice bych uvítal (mohlo by to mimo jiné přinést do politiky více slušnosti), ovšem dle mého názoru je nesmyslné zavádět povinné kvóty, určující, kolik procent žen musí být na volebních kandidátkách (jak se to nedávno pokoušela prosadit ČSSD). Jako přínosné bych možná viděl, pokud by se genderové neziskové organizace zabývaly například pomocí obětem domácího násilí. Ovšem i tuhle oblast by měly řešit především naše soudy a policie.

Z výše uvedených aktivit, které jsem na stránkách Gender Studies nalezl, mě proto asi nejvíc zaujalo organizování letního kempu pro středoškolské studentky, zajímající se o vědu a techniku. 

Ale zároveň se ptám: proč jenom pro studentky a ne i pro studenty?

 
 
 
 
Q.S.
Na poslední větu, která je zároveň otázkou si dovolím odpovědět: Protožr je to diskriminace. Což je ostatně hlavní náplní feministických spolků a organizací.
Samozřejmě diskriminace pracujících bílých heterosexuálních mužů a výchova k nenávisti vůči druhému pohlaví. To by samozřejmě ve smíšeném kolektivu šlo jen obtížně.