Jaký druh války produkuje více mužů uprchlíků než žen nebo více mužů než dětí? Která země přijme nejdříve muže a zdržuje přijetí žen a dětí? Něco je opravdu moc špatně.

20.09.2015 07:18

Když tak sledujeme tragickou humanitární krizi, která zasáhla skutečně celou Evropu v důsledku masové migrace lidí ze zemí rozervaných válkou a ze zemí třetího světa, mnohé z nás možná napadne, čím to je, že všichni tito uprchlíci se účastní masového exodu ve stejnou dobu jako kdyby jednali na povel. Po pravdě řečeno, syrská krize trvá již 4-5 let a krize v Libyi ještě déle. Další země zjistily, že se nacházejí na špatné straně NATO, ale, až dosud, jsme neviděli takovou masovou migraci jako tuto, která v dnešní době zasahuje celou Evropu a velmi brzy zasáhne i Spojené státy. Jestliže tedy syrští uprchlíci prchají ze Sýrie kvůli Assadově krutosti, proč jsme nebyli svědky imigrační krize v letech 2008? 2009? 2010? Skutečně, proč jsme až dosud neviděli takový masový exodus? Je faktem, že skutečně existuje zvýšený tlak vyhánějící Syřany, který je způsoben tlakem ISIS směrem na západ, ovšem je nutné uvést, že značný počet uprchlíků mířících do Evropy vůbec Syřané nejsou. Je třeba zdůraznit, že tato masová emigrace z Turecka probíhá pod taktovkou turecké inteligence a tureckých představitelů. Jinými slovy, zdá se, že Turecko napomáhalo shromažďováním tisíců a tisíců uprchlíků uvnitř vlastních hranic až do vhodné doby, kdy by uprchlíky uvolnilo a poslalo je do Evropy. Nárůst a rozmístění Jak Tony Cartalucci zdůrazňuje ve svém článku, „Social Engineering 101: How To Make A Refugee Crisis “ („Sociální inženýrství 101: Jak vyvolat uprchlickou krizi“), Turecko „podezřele vedlo nadšenou politiku ´otevřených dveří´ pro uprchlíky, utrácelo nevysvětlitelné sumy peněz a politického kapitálu na jejich ubytování“. Cartalucci shledává takovou politiku podezřelou, neboť Turkům naprosto jasně nezáleží na tom, aby se Syřanům vedlo dobře. Po letech výcviku, zbrojení, koordinování, řízení a napomáhání ISIS, Al Kaídě a dalším „umírněným“ kanibalům, jsou výsledkem „snažení“ statisíce mrtvých civilistů, neslýchané hrůzy, a vzhledem k vyhnání lidí z domovů téměř v celé zemi je očividné, že Turecku může záležet na mnoha věcech, ale rozhodně jednou z nich není to, aby se Syřanům vedlo dobře. A přesto Turecko přijímalo během několika minulých let tisíce a tisíce syrských uprchlíků do země. Jak uvádí Zahraniční politika z roku 2015 v článku „Co znamená politika otevřených dveří pro syrské uprchlíky“. Turecko je nyní největším světovým příjemcem uprchlíků. Od října 2013 se počet syrských uprchlíků více než ztrojnásobil a dnes dosahuje výše téměř 2 miliónů registrovaných uprchlíků. Takže, navzdory svému nezájmu o lid Sýrie, se Turecku podařilo přijmout téměř 2 milióny uprchlíků. A v současné době začínají tito uprchlíci proudit z Turecka způsobem, který ukazuje na taktovku dirigující dění v pozadí exodu. Na tento koordinovaný plán se odvolává článek s názvem „Proud uprchlíků souvisí se změnou turecké politiky,“ („Refugee Flow Linked To Turkish Policy Shift”) publikovaném v řeckých novinách Kathimerini. Článek prohlašuje: Ostrý nárůst přílivu migrantů a uprchlíků, převážně ze Sýrie, do Řecka, je podle diplomatických zdrojů důsledek posunu tureckých geopolitických taktik. Tito oficiální představitelé spojují vlnu migrantů do východní části ostrova Kos s politickými tlaky v sousedním Turecku, které se chystá na předčasné volby v listopadu, a s nejnovějším rozhodnutím Ankary připojit se k USA v bombardování cílů Islámského států v Sýrii. Analýzy několika představitelů indikují, že příliv ze sousedního Turecka probíhá buď mimo pozornost tureckých představitelů nebo naopakza jejich aktivní podpory exodu. Jak píše Tony Cartalucci Katastrofy, které mají vypadat „náhlé“ a „neočekávané“ stejně tak jako „nezastavitelné“, se ve skutečnosti rozvíjejí v rámci operativního divadla kompletně kontrolovaného USA a NATO a jedná se o tajné operace – klamou zubožené a/nebo vykořisťované uprchlíky záměrně vysílané z Turecka do Evropy proti zmanipulované, vystrašené a mylně informované západní veřejnosti. Turecko je rovněž odpovědné za způsob cestování využívaný mnoha uprchlíky – velmi riskantní mořskou cestou – což je zbytečný způsob cestování do Evropy. Turecko je připojeno k Evropě souší na dvou místech, na bulharských a řeckých hranicích. Proč není uprchlíkům dovoleno vstoupit do Evropy po souši? Proč Turci nepřipravili tento průchod? Místo toho je Turecko nutí používat nebezpečnou mořskou cestu, při které se utopí a zemřou značné počty azylantů. Dále se zdá, že se projevuje řízená snaha o naverbování více fundamentalistických elementů z cizích společností a o jejich přemístění do Evropy. Například zdroje uvnitř Sýrie sdělily tomuto autorovi, že situace se jeví tak, že v Sýrii dostalo více fundamentálních muslimů přednostní zařazení do kategorie „uprchlík“. Toto ovšem neznamená, že syrští uprchlíci jsou fundamentalisté nebo dokonce že většina z nich je taková. Musíme dávat pozor a neházet všechny do jednoho pytle. Ale přesto, je těžké si nevšimnout, že vyšší počty fundamentalistických „uprchlíků“ se těší větší pozornosti a asistenci při jejich cestě do evropských zemí. Rovněž je nutné zdůraznit, že mnohé migrantské skupiny, které vidíme ničit a protestovat v Evropě, se skládají výhradně z mužů, obzvláště z mladých mužů. Jaký druh války produkuje více mužů uprchlíků než žen nebo více mužů než dětí? Která země přijme nejdříve muže a zdržuje přijetí žen a dětí? Něco je opravdu moc špatně. Je také důležitě upozornit na to, že imigranti, kteří se snaží vstoupit na evropské pobřeží, nejsou všichni Syřané. Ve skutečnosti mnozí z těchto imigrantů přicházejí z celého Středního východu a ze severní Afriky. Některé zprávy uvádějí, kolik imigrantů je prohlášeno za Syřany, ale ve skutečnosti jsou z jiných území. Kvůli druhu současného konfliktu je snazší se prohlásit za syrského uprchlíka a dosáhnout tak na jistá privilegia poskytovaná Syřanům řadou evropských zemí v reakci na krizi. Pákistánci, Eritrejci, Bangladéšané, Afgánci, Nigerijci a uprchlíci z celé oblasti MENA (Middle East and North Africa) a dokonce ze sub-saharské Afriky houfně míří do Evropy, mnozí se prohlašují za Syřany a získávají status uprchlíka při vstupu na pobřeží. Proč takový imigrační tlak? Takže, proč takový náhlý příliv imigrantů a uprchlíků do Evropy nyní? Odpověď, samozřejmě, obsahuje nejméně dva aspekty. Zaprvé, spolu se schopností Assada vzdorovat po tak dlouhou dobu anglo-americkým zuřivým útokům vyvstává zřejmá nutnost výraznějšího použití západní vojenské síly vedle teroristických zástupců. Vytvoření „bezpečné zóny“ v Sýrii Spojenými státy a Tureckem byl významný vojenský krok směrem k armádní účasti v Sýrii, a opakovaně došlo ke zničení v zemi stejně jako v Libyi, tentokrát ve verzi 2.0. Oznámení ze strany Ruska o „expediční“ síle v Sýrii a blížící se volby ohledně íránského jaderného programu v Kongresu USA vyvolaly nutnost urychlit útok na Sýrii dříve, než Rusové budou příliš zainteresováni a dříve než íránské peníze a zásoby potečou ještě volněji do SAA. A proto nová „debata“ o tom, jestli se jisté evropské země zúčastní nebo ne rozsáhlejšího bombardování v Sýrii znamená v této době otevřené prohlášení o tom, že skutečným cílem bude Assad a syrské síly jako přídavek k falešnému prohlášení, že hlavním cílem bude ISIS. Například v současné době jsou západní média zaplavena zprávami o tom, že Britové vážně uvažují o bombardování „ISIS“ v Sýrii. Nicméně, zatímco se obecná diskuze v Anglii točí kolem bombardování ISIS, pravé jádro diskuze se točí kolem otázky, zda se zapojit nebo ne do tvorby „bezpečných zón“ a bombardovat Asadovy vládní jednotky. Jak uvádí Huffington Post ve svém článku, „David Cameron čelí nátlaku bombardovat Islámský stát v Sýrii poté, co Lord Carey vyzývá k vojenskému posílení a ´rozdrcení´“. David Cameron čelí rostoucímu nátlaku zesílit vzdušné útoky RAF v Sýrii v návaznosti na zhoršení konfliktu, které hrozí vyhnáním zvýšených počtů zoufalých uprchlíků do Evropy, kde budou hledat bezpečí. Bývalý arcibiskup z Canterbury Lord Carey zaujal významnou roli vysoce postaveného představitele, který volá po obnovení vojenského úsilí „rozdrtit“ Islámský stát (IS) v srdci jeho syrské domoviny. Také podpořil volání po intervenci britského vojska, které by pomáhalo vytvářet „bezpečné zóny“ v rámci země, kde by civilisté byli chráněni před útoky válčících stran v syrské krvavé civilní válce. Jeho intervence následovala potom, co předseda vlády George Osborne uznal, že obsažný plán na vypořádání se s uprchlickou krizí „v jádru“ je nezbytný. Při rozhovoru s novináři na schůzce ministrů financí skupiny G20 v sobotu v Turecku prohlásil, že to znamená vypořádat se s „ďábelským“ režimem syrského prezidenta Bashara al-Assada a zároveň s militantními džihádisty IS. A z toho vidíme, že příliv „uprchlíků“ do Evropy je zneužíván k zastrašení evropské veřejnosti ukazováním muslimských fanatiků, hord lidí křičících „Allahu Akbar!“ a „Do prdele!“, aby byla podpořena kampaň za bombardování proti syrské vládě. Evropská veřejnost, která je již nyní svědkem ničení svých zemí a kultury vlnami imigrace a která v současné době musí čelit fyzickému násilnému vyhánění jich samotných stejně tak jako imigrantů, se ve frustraci velice pravděpodobně vzdá a přijme bombardování jako řešení. Jednoduše řekne „Dělejte, co musíte, aby ISIS a/nebo Assad byli zastaveni. Hlavně dostaňte ty lidi odsud!“ Vlny imigrantů přijíždějících ze země rozervané válkou, čerstvé fotografie utopených dětí, žíznivých dospělých a všeobecné bídy budou zneužívány řadou lidí z Responsibility To Protect (R2P – Odpovědnost chránit)/Humanitarian Bomber (Humanitární bombardování) levicových liberálů, aby dostaly na palubu také druhou polovinu falešného politického rozporu – kampaň o bombardování, která byla již dříve žhavě podporována pravicovými konzervativci. Druhým aspektem této poslední vlny imigrace je zničení evropské kultury různými a často „opozičními“ kulturami a realizace průhledné strategie „rozděl a panuj“ ke zlomení lidí v Evropě při současném využití poškozené imigrační populace. Již nyní je Evropa zaplavena masivními vlnami imigrace ze Středního Východu a afrických národů stejně jako ze zemí „třetího světa“, které se odehrávaly ještě před syrskou krizí. Pod řadou zástěrek – ekonomických, etických, atd. – vládnoucí elita otevřela vrata záplavě imigrace ze zemí, jejichž kultura je velice rozdílná od kultury hostitelských zemí, ve kterých dnes většina obyvatel Evropy sama obtížně zajišťuje vlastní živobytí. Příliv imigrantů jenom zhoršil ekonomickou situaci evropských zemí, které je přijaly, vytvořením další podtřídy pracovní síly s nedostatečnými schopnostmi pracující za nízké platy, kteří jsou štváni proti původním Evropanům. Hněv vyvolaný podřadným postavením je namířen proti Evropanům ze strany imigrantů, zatímco hněv vyvolaný snížením platů a životní úrovně je namířen proti imigrantům ze strany Evropanů. Ani jedna skupina nikdy nepochopila, že ve skutečnosti to byl element oligarchů v jejich společnosti a v cizině, kteří takové podmínky vytvořili, a proto vrhají hněv proti sobě navzájem. Dá se sotva popřít, že jde o dirigovanou hru a snahu otevřít vrata záplavě imigrace do Evropy, obzvláště v Británii. Je skutečností, že Andrew Neather, dřívější poradce Tonyho Blaira, Jacka Strawa a Davida Blunketta, připustil existenci plánu vládních ministrů Strawa, Blaira a Labour party dovolit do Británie tolik imigrace, až dojde k trvalé změně tváře země. Nicméně je možné, že existuje třetí aspekt nejposlednějšího přílivu uprchlíků a imigrantů do Evropy – jedná se o událost probíhající pod falešnou vlajkou, ze které jsou obviňováni muslimští extrémisté, kteří přišli do Evropy v důsledku masové migrace a rovněž přišli do Severní Ameriky přes otevřenou americkou hranici s Mexikem. S vyšším počtem extrémistických elementů v Sýrii (a lze předpokládat to samé u dalších národů), kteří dostávají preferenční emigrační status, by situace byla zralá pro zneužití, kdy Evropa bude hrát hostitele výrazně rostoucím počtům dobrodruhů a islamistických pobudů, kteří pobývají v rámci evropských hranic. Na závěr, Američané jsou několik posledních roků připravováni na nevyhnutelnost masivního teroristického útoku, který provedou ve Spojených státech a v Evropě – možná i nukleárního – džihádisté, kteří cestovali do Sýrie a Iráku a zpět do Spojených států. Lindsey Graham opakovaně prohlašuje varování stejně jako Dick Cheney a řada dalších politiků, představitelů, médií, filmů a televize. Pokud se takový teroristický útok pod falešnou vlajkou odehraje, potom poslední záchvěvy domněle „svobodné“ společnosti nadobro zmizí. Nastane válka, a dokonce i předstírané civilní svobody nebo jakékoliv jiné svobody budou zrušeny. Řešení Imigrační krize probíhající dnes v Evropě je způsobená jedině a pouze děním v Evropě. Zapojováním se do jedné války za druhou na Středním východě a v severní Africe je to Evropa, která nese odpovědnost (společně s Izraelem a Spojenými státy) za zabíjení miliónů nevinných lidí a za vyhnání dalších miliónů z jejich domovů. Je proto odpovědností Evropy a dalších provinilých stran, aby se zapojily do politického procesu, který eliminuje zdroj vysídlování. Samozřejmě, že evropští oligarchové vědí velmi dobře, že to jsou oni, kdo je odpovědný za masové vysídlování a pracují na využití tohoto vysídlování ve svůj prospěch. Bez ohledu na tuto skutečnost je důležité uvést několik racionálních řešení, která by vyřešila následnou tragédii, v naději, že aktivisté a obecná veřejnost budou moci vynutit jejich zavedení. Je jasné, že Evropa nemůže pokračovat v přijímání takové neomezené imigrace. Imigrační zákony a nařízení, o kterých se diskutovalo výše, již vyvolaly ekonomické a kulturní pohromy v řadě evropských národů. Průměrný Evropan, samozřejmě, má nárok na svou vlastní zemi, kulturu a příležitosti jako každá jiná lidská bytost. Nicméně, zatímco Evropa by měla odmítat dovolení takových vln emigrace, imigranti samotní by neměli být obviňováni za hledání lepšího života nebo za pokusy o únik z pekla, které jim způsobil západ. Proto prvním krokem, který se musí udělat, kromě zabránění masivního přílivu imigrantů, je okamžité zastavení jakéhokoliv bombardování Sýrie a okolních národů. Musí okamžitě skončit podpora pro ISIS, FSA, Nusra nebo pro jakékoliv další „umírněné“ kanibaly operující na Středním východě. Syrské vládě se musí dovolit zlikvidovat tyto teroristy na jejím území, přednostně s asistencí a s výzvědnými službami poskytnutými Evropou a Spojenými státy. Jestliže USA odmítne změnit svou pozici v Sýrii, potom musí pokračovat samy. Pamatujte na to, že obzvláště syrští imigranti nejdou do Evropy proto, že sní o debatách o genderové politice, o popíjení kávy ve francouzských kavárnách nebo o poklekání u nohou královny. Jdou do Evropy, protože jejich domovy byly zničeny, jejich rodiny vyvražděny a jejich země je ovládána surovci. Z tohoto důvodu možná bude dobré pro Evropu pomáhat při obnově Sýrie s obsažným plánem na zahraniční investice a na navýšení kreditu od různých evropských centrálních bank (znárodněných bank) a znárodněné Federal Reserve za účelem obnovení civilní infrastruktury, nemocnic, škol, sanitace, silnic a průmyslu. Kredit může být poskytován na pořízení výrobků, materiálů, zařízení, a dokonce služeb tak, že žádné peníze nepůjdou z ruky do ruky – pouze materiály – aby se předešlo obavám z korupce nebo z bezohledného zneužití financí. Evropa a Spojené státy by v tomto ohledu měly nabídnout civilizovanou spolupráci Sýrii. Zachovávajíce vytrvalou opozici proti vůli světové oligarchie, představují výše uvedená řešení jedinou naději syrských a evropských obyvatel. Pokud se k nim nepřikročí, jak syrská, tak evropská kultura a národní identity budou vymazány a životní úroveň všech bude nadále klesat. Spojené státy, které nyní začínají zakoušet imigraci ze stejných zemí produkujících imigraci do Evropy, musí těmto varováním také věnovat pozornost a musí se okamžitě účastnit řešení. Je jasné, že evropští oligarchové a jejich americké protějšky nemají zájem na pokojném ukončení krize v Sýrii a ani si nepřejí mírové a humanitární zakončení imigrační krize. A to je důvod, proč lidé Evropy a Ameriky musí začít vytvářet koalice sami mezi sebou a, opravdu, i mezi imigrantskými komunitami, aby tak došlo ke tlaku na oligarchy a oni udělali to samé. 15. září 2015 Napsal Brandon Turbeville Brandon Turbeville – archiv článků zde– je autorem pocházejícím z Florence v Jižní Karolíně. Je bakalářem, studoval na Francis Marion University a je autorem šesti knih, Codex Alimentarius — The End of Health Freedom, 7 Real Conspiracies, Five Sense Solutions a Dispatches From a Dissident, volume 1 a volume 2, a The Road to Damascus: The Anglo-American Assault on Syria. Turbeville publikoval více než 500 článků pojednávajících o řadě témat včetně zdraví, ekonomiky, korupce vlády a občanských svobod. Podcasting Brandona Turbevillea Truth on The Tracks (Pravda v nahrávkách) je připravené každé pondělí večer v 9 EST na UCYTV. Je ochoten poskytovat rádiové a televizní rozhovory. Prosím kontaktujte activistpost (at) gmail.com. Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/09/turkey-pushes-refugees-to-europe-part-of-nato-war-plan-false-flag-police-state.html

 

Zdroj

 

 

Diskusní téma: Jaký druh války produkuje více mužů uprchlíků než žen nebo více mužů než dětí? Která země přijme nejdříve muže a zdržuje přijetí žen a dětí? Něco je opravdu moc špatně.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek