Horizont události: Celosvětová buněčná síť a věže smrti. Část první - "Plný signál".

25.07.2016 12:57

Úvodem

V nedávné /relativně/ době se značně přetřásala otázka elekromagnetického záření. Důvodem bylo několik studií, které se zabývaly vlivem záření mobilních telefonů, sítí, wi-fi na lidské zdraví a životní prostředí.

Moderní mobilní sítě používají buňkovou architekturu, protože rádiové frekvence jsou omezený sdílený prostředek. Základnové stanice a telefony mění frekvenci podle příkazů počítače a používají vysílače s nízkým výkonem, takže omezený počet rádiových frekvencí může být současně používán mnoha volajícími s nižším rušením.

Mobilní operátor používá buňkovou síť, aby dosáhl jak pokrytí tak potřebnou komunikační kapacitu pro své účastníky. Větší geografické oblasti jsou rozděleny na menší buňky, aby se zabránilo ztrátě signálu, který příliš nepřesahuje přímou viditelnost a umožnilo pracovat v dané oblasti většímu počtu aktivních telefonů. Všechny základnové stanice jsou propojeny s mobilní telefonní ústřednou, která zajišťuje připojení na veřejnou telefonní síť.

Ve větších městech mají buňky velikost do 1 kilometru, zatímco ve venkovských oblastech mohou mít velikost do 10 km. V nezastavěných otevřených oblastech se může uživatel připojovat k základnovým stanicím až na vzdálenost 40 km.

Protože téměř všechny mobilní telefony používají buňkovou technologii, včetně GSMCDMA2000, a AMPS (analog), termín "buňkový telefon" je v některých zemích, např. v USA ekvivalentem termínu "mobilní telefon". Satelitní telefony, které nekomunikují s pozemní základnovou stanicí přímo, ale nepřímo pomocí satelitu, jsou také mobilní telefony.

Mezi nejrozšířenější technologie digitálních buňkových sítí patří:

Vliv frekvence na velikost buňky znamená, že určité frekvence slouží lépe pro určité účely. Nižší frekvence, jako 450 MHz NMT, slouží velmi dobře pro pokrytí venkova. GSM 900 (900 MHz) je vhodné pro řidčeji osídlené městské oblasti. Frekvence GSM 1800 (1.8 GHz) jsou omezovány stavebními konstrukcemi. UMTS s frekvencí 2.1 GHz má velmi podobné vlastnosti jako GSM 1800.

Vyšší frekvence jsou nevýhodné z hlediska velikosti pokrytí, ale výhodné z hlediska kapacity. Tak je možné používat pikobuňky pokrývající např. jedno poschodí budovy, a stejné frekvence mohou být použity i pro téměř sousedící buňky.

Oblast buňky se může také měnit kvůli rušení od ostatních vysílačů uvnitř i mimo buňku. To platí zvláště pro CDMA systémy. Přijímač vyžaduje určitý odstup signál-šum, vysílač nesmí vysílat příliš vysokým výkonem, aby nezpůsoboval rušení ostatních vysílačů. Když se přijímač vzdaluje od vysílače, přijímaný výkon se snižuje, takže algoritmus řízení výkonu (power control) vysílače zvětšuje vysílací výkon, aby se dosáhlo požadované úrovně přijímaného signálu. Když rušení (noise) převýší signál přijímaný z vysílače, a výkon vysílače už nemůže být zvýšen, signál začne být narušen a nakonec se stane nepoužitelným. V systémech používajících CDMA, je vliv rušení od jiných mobilních vysílačů ve stejné buňce v oblasti pokrytí velmi znatelný a má speciální jméno dýchání buněk.

Buňkové pokrytí lze vidět na mapách pokrytí poskytovaných skutečnými operátory na jejich webech. V některých případech je na nich vyznačeno i umístění vysílače, v jiných jej lze určit podle místa nejsilnějšího signálu.

Dokoce se tomuto tématu věnovala ČT:

 

V roce 2002 Gro Harlem Brundtlandová, tehdy ředitelka Světové zdravotnické organizace, jednomu norskému novináři sdělila, že v jejím úřadě v Ženevě je zakázáno používat mobilní telefony, protože vždy onemocní, jestliže se na čtyři metry od ní vyskytne zapnutý mobilní telefon. Paní Brundtlandová je lékařka a bývalá norská ministerská předsedkyně.

Nejpodstatnějším faktem mobilních telefonů a jejich vykrývacích vysílačů je, že emitují mikrovlnné záření; právě tak, jako wifi (bezdrátový internet), bezdrátově propojené počítače, bezdrátové (přenosné) telefony a jejich základny připojené k telefonní síti a všechny další bezdrátové přístroje. Každé komunikační zařízení nepřipojené k zásuvce ve zdi emituje záření.

Rostoucí počet vědců míní, že naše buňky ve skutečnosti využívají mikrovlnného spektra k vzájemnému dorozumívání, jako když si děti šeptají potmě, a že mobilní telefony do tohoto šepotu vpadají jako zvuk sbíječky. Právě toto je důvod onemocnění.

Dvě minuty telefonování mobilem naruší mozkovou krevní bariéru, dvě hodiny způsobí permanentní poškození mozku a „radiace z druhé ruky" může být téměř stejně škodlivá.

Bezpečnostní normy vyvinuli elektrotechnici a ne lékaři. Mobilní operátory zajímá hlavně jejich zisk a vaše zdraví není pro ně příliš podstatné. To je bude zajímat jen tehdy, pokud by vám měli platit náhradu za poškozené zdraví.

Co se týče mobilních telefonů, jestliže si je přikládáte k hlavě, poškozujete svůj mozek. Pokud vezmete dva telefony, které jsou v aktivním stavu a dáte je na levou a pravou stranu vejce, do hodiny je vejce vařené natvrdo. To samé ale děláte, když telefonujete.

Radiace přichází i ze satelitů a jsou součástí tohoto problému. Neexistuje zkrátka žádný způsob, jak udělat bezdrátovou technologii bezpečnou. Síť mobilních telefonů u nás vysílá na kmitočtu 900 MHz. Když vezmeme polovinu tohoto kmitočtu, tak je to 450 MHz. Přesně tento kmitočet je otevřenou branou do mozku a je možné ho používat k myšlenkové kontrole. Síť mobilních telefonů je od samého počátku stavěna hlavně pro vojenské využití a kontrolu mysli.

Enormní důsledky toho všeho na člověka jsou ignorovány. Od pozdních devadesátých let v USA vznikla nová třída uprchlíků z životního prostředí. Máme stále více lidí, kteří churaví, umírají, hledají úlevu od utrpení, opouštějí své domovy a práci. Žijí na odlehlých místech v obytných autech, přívěsech a stanech.

 

Zdroj: wikipedia, youtube.com

Pokračování příště

 

Quintus Sertorius

 

Diskusní téma: Horizont události: Celosvětová buněčná síť a věže smrti. Část první - "Plný signál".

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek