Evropa se začíná bortit, politici stále nechápou, že lidé už nechtějí jen slyšet slova, ale vidět činy.

03.04.2017 21:26

Vládnoucí evropská elita sice dopustila příchod milionů osob z muslimských zemí se zcela odlišnou kulturou, ale není schopná se poučit z vlastních chyb nebo aspoň sebereflexe. Evropa se tak začíná bortit, politici stále nechápou, že lidé už nechtějí jen slyšet slova, ale vidět činy, říká bývalý příslušník několika speciálních policejních útvarů České republiky a expert na východní Evropu a Střední východ Michal Váhala, který dlouhodobě žije v Kazachtánu. K dnešnímu masakru v Petrohradě uvedl, že pachateli budou nejspíše muslimové z Kavkazu, napojení na Islámský stát.

Je možné na základě vašich zkušeností s muslimy úspěšně integrovat do evropského společenství lidi s jinou kulturou, zvyklostmi i náboženstvím?

Určitým způsobem to myslím možné je, neboť se každý nějakým způsobem přizpůsobí prostředí, ve kterém žije. Říci však, jak to bude úspešné, nelze, teprve čas ukáže a určitě to způsobí obrovské problémy, se kterými se bude muset Evropa vyrovnat, neboť vrátit situaci zpět do doby před migrační vlnou se již nepodaří a „určitý proces“ byl spuštěn.

Opětovně chci poukázat, že nelze hovořit o muslimech a paušalizovat. Žiji již několik let v muslimské zemi, kde vedle sebe mírně žijí muslimové, židé, pravoslavní a nejsou zde problémy. Problém tedy spíše vidím ve výběru zemí, ze kterých do EU migranti přichází - vlivu náboženství a sociální vyspělosti v těchto zemích.

Právě teď ale přinášejí média zprávu o teroristickém útoku v Petrohradě a většina analytiků se přiklání k myšlence teroristické akce muslimských radikálů z Kavkazu, Čečenců nebo Ingušů. Konečně, tyto teroristické skupiny už v minulosti v Rusku několikrát vraždily. Tito muslimové, kteří vraždili v minulosti nejen tady v Rusku, ale konečně i před týdnem v Británii, přitom dlouhodobě žili mezi svými oběťmi. To o nějaké integraci nebo dokonce jen snaze o ni z jejich strany příliš nesvědčí?

Přičítat odpovědnost za dnešní útok v Petrohradě té či oné konkrétní skupině je neseriozní, vzhledem k nedostatku informací. Je velmi pravděpodobné, že za útokem budou stát Zakavkazské radikální skupiny, neboť se jich dopouštěly i v minulosti, ale jsem proti paušalizaci a srovnávání stavu v Rusku se stavem v Evropě. Muslimská komunita se na území dnešního Ruska nachází po mnoho staletí a v minulosti se proti ní vedlo několik více méně neúspěšných válečných operací, což vedlo k naprostému zničení vztahů mezi obyvatelstvem a státem. Protože jde o křivdy nedávné, tak se následky ve formě extremismu projevují do dnešní doby. Je také doloženo, že různé skupiny byly podporovány ze zahraničí, což se děje v různé míře i dnes. Na rozdíl od Evropy zde převážně útočí domácí obyvatelstvo, které je zasaženo ideologií podobnou té ISIL, například pokusy vytvořit Emirát na území Zakavkazských republik. Často jde o osoby sociálně nepřizpůsobivé z řad kriminálně závadových osob. Málokdo třeba ví, že za války v Čečně bojovalo v řadách různých skupin mnoho žoldnéřů z různých zemí - a to včetně evropských ! - což se za nového uspořádání v Čečně pod vedením Ramzana Achmatoviče Kadyrova podařilo omezit na minimum. Nejde tedy o teroristy importované, ale domácí. Silové struktury v Ruské federaci se s takovými osobami příliš nemažou a většina pachatelů nepřežije jejich zákrok.

Takže zatím nelze přesněji rozklíčovat, kdo stojí za útokem v druhém hlavním městě Ruska, jak Petrohradu říkal Gogol?

V tuto chvíli jsou opravdu jakékoliv úvahy jen čistými spekulacemi. Byť se jich nabízí hodně a byly by i čtenářsky zajímavější. Počkejme a uvidíme, kdo se tímto zvěrstvem pochlubí, co FSB RF vyšetří.

Londýnem otřásl před několika dny jiný teroristický útok, který si vyžádal čtyři mrtvé a mnoho zraněných. Překvapilo vás, že se odehrál v samém centru Londýna, když se útočník pokusil probojovat dokonce do britského parlamentu?

Nepřekvapilo. Z hlediska propagandy a následné medializace případu si nemohl vybrat lepší místo. Na druhou stranu si vybral místo s nejvyšší koncentrací ozbrojených policistů, byl ozbrojen pouze nožem, takže pokus byl předem určen k nezdaru a pachatel byl velice rychle zlikvidován. Kdyby se rozhodl pro útok v místě s menší koncentrací policie a vyšší koncentrací osob, byl by efekt co do počtu obětí zřejmě mnohonásobně vyšší.

Podle některých bezpečnostních expertů a historiků je ovšem útok na politické elity zcela regulérní válečný cíl, viz útok československého odboje na hlavu německé okupace v Čechách Reinharda Heydricha nebo podobné činy polského odboje na špičky německých okupantů. Připomínám, že ISIL proti naší civilizaci vede podle vlastních slov dokonce svatou válku. Souhlasíte s tím, že politici jsou ospravedlnitelnější cíl než nevinní, obyčejní lidé?

Budeme-li se na situaci dívat logikou ISIL, tak ano: likvidace vrcholného představitele jedné ze zemí „ZLA“ je legitimním cílem. Srovnávat útok našich komandos na Heydricha se snahami ISIL je ale naprosto zvrácené a urážející v souvislosti s historickým kontextem událostí. Ospravedlňovat smrt jakékoli osoby, ať již vykonává tu či onu činnost, je naprosto nepřípustné.

Zbrojní analytik Jaroslav Štefec uvedl, že „útok na britský parlament v islamizujícím se Londýně je jasným poselstvím pro muslimy nejen v těchto zemích, aby se odvrátili od britských tradic, protože „přišel čas“. Je ale také poselstvím pro muslimy, kteří žijí v Evropě, ať už potomky přistěhovalců nebo příslušníky vln milionů imigrantů, hrnoucích se ve stále rostoucím množství na náš kontinent, aby všemi prostředky pokračovali v úsilí o likvidaci evropských kulturních a demokratických tradic“. Co říkáte na takové vnímání útoku v Londýně?

Nemyslím si, že by právě útok v Londýně byl jakýmsi poselstvím a považuji toto vyjádření za velice nešťastné a neopodstatněné. Takováto vyjádření pouze nahrávají hysterii v evropské společnosti. V první řadě zatím útok vypadá jako akce jedné zradikalizované osoby. Pachatel nezanechal poselství, nejsou známy důvody jeho jednání a do současné doby nebylo zjistěno, že by se na útoku podílelo více osob. ISIL se sice k útoku přihlásil, ale je velice pravděpodobné, že o plánování útoku neměl tušení a pouze využil situace k propagandistickým cílům. Jestli by právě útok v Londýně poselstvím, je třeba si položit otázku, co znamenaly předchozí útoky ve Francii, Belgii a Německu, které svým rozsahem co do počtu obětí byly mnohem významnější.

Londýn má muslimského starostu Sadiqa Khana. Ten se v souvislosti s útokem stal terčem kritiky, že se svým prohlášením přišel až hodinu a půl poté, co o prvních obětech informoval Scotland Yard. Nepochodil ani se svými slovy: „Londýn dnes utrpěl děsivý teroristický útok. Chci všechny ujistit, že nemusíte být znepokojeni. Naše město zůstává jedním z nejbezpečnějších míst na světě,“  načež přidal obvyklé fráze o tom, že obyvatelé města se bezpochyby tváří v tvář hrozbě nevzdají a nenechají si zničit svůj způsob života. Stejná slova po teroristických útocích slyšíme od předních politiků velmi často. Je to tak správně, nebo by měli politici v takových případech volit jinou formu vyjádření? A jaké?

Toto je dotaz spíše k PR agentuře. Jakékoli vyjádření, kterých jsme slyšeli po každém útoku celou řadu, budou jen „plané kecy“, které nic nevyřeší a nevrátí do původního stavu. Politici bohužel nechápou, že lidé už nechtějí slyšet, ale vidět. Vidět konkrétní kroky vedoucí k nápravě dnešního stavu. Spousta evropských zemí má s terorismem zkušenosti (Německo, Rusko, Francie, Itálie, Španělsko atd.). Vrátíme-li se do nedávné doby, tak vždy po útocích konkrétní země reagovali na situaci, například po masakru na olympiádě v Mnichově v Německu vznikla speciální protiteroristická jednotka GSG 9, a mají bohaté zkušenosti, ze kterých mohou čerpat. Útoky v 70. a 80. letech byly stejně brutální jako ty dnešní - jen s jedním rozdílem, že se o nich prostřednictvím médií dozvěděli lidé se zpožděním a ne online jako je tomu dnes. Problém řešil převážně napadený stát a ostatní státy si ze zkušenosti braly své poznatky a přizpůsobovaly bezpečností strategie. To je dnes v Evropě zcela nemožné, vzhledem k rozdílným názorům na situaci, minimu odpovědnosti evropských politiků a omezeným možnostem jednotlivých států přijímat efektivní opatření na svém území.

Na druhé straně odpůrci islámu a imigrace volí jiná slova. Šéf Strany pro svobodu Geert Wilders na Twitteru napsal: „Dnes v Londýně, zítra v Nizozemsku, protože zbabělci, jako je premiér Rutte, se neodvažují jmenovat jako hlavní příčinu teroristických útoků islám. Za teroristické útoky nesou politickou odpovědnost slabí vůdci členských států Evropské unie. Ignorují islám jako příčinu útoků a nechávají do svých zemí přicházet další a další muslimy.“ Myslíte, že je východiskem z bezpečnostní krize utlumení vyznavačů islámu v evropských zemích a například i jejich přísná kontrola? Nebylo by spíše vhodnější zamířit maximální pozornost na radikální jedince či skupiny?

Činit odpovědným za terorismus islám je velice nebezpečné, neboť většina muslimů není radikální a používání těchto výrazů slouží k politickým cílům v rámci boje o moc v jednotlivých zemích. Problém je v tom, že vládnoucí evropská elita dopustila příchod milionů osob z muslimských zemí se zcela odlišnou kulturou. Hledat důvody, proč k tomu došlo, nemá smysl, neboť skutek se stal a je potřeba řešit následky a hlavně neprodlužovat tento stav, aby se situace ještě nezhoršila. Řešení je prosté. Uzavření hranic EU, vybudování záchytných center ve třetích zemích, nebo na ostrovech, důsledná prověrka osob v těchto centrech a důsledná kontrola osob již vpuštěných na území EU. S tímto je také spojeno přijetí odpovídající legislativy ohledně vyhošťování osob. Zdá se to jednoduché? Bohužel to tak není, neboť EU nám každým dnem dokazuje, že najít konsensus je velice složité, neochota „viníků“ přiznat chybu se zvětšuje a projekt EU se tak pomalu, ale jistě začíná hroutit. Provedením těchto opatření by EU zjistila, kdo na její území přicestoval a vyselektovala by rizikové skupiny. Tyto skupiny je nutné kontrolovat s nulovou tolerancí. Jestli si někdo myslí, že to bude jednoduché a bez konfliktů, to se velmi mýlí.

V diskuzích se často objevuje pojem tzv. politická korektnost. Prezident Miloš Zeman ji označuje za „zdvořilé synonymum pro lež“, když uvedl: „Téměř nikdo nemá odvahu říct islámský terorismus, všichni říkají mezinárodní terorismus. To je politicky korektní věta.“ Co soudíte o politické korektnosti Vy?

Myslím, že pan prezident se vyjádřil naprosto přesně. Nemyslím, že bych mohl cokoli doplnit.

Obyvatelé Velké Británie se v referendu minulý rok rozhodli pro Brexit, tedy vystoupení země z EU. Mezi hlavní argumenty zastánců Brexitu patřily hrozba terorismus, migrační krize, ale také zabírání pracovních míst Britům ze strany přistěhovalců, zejména z Polska.

Zde odpovídat nemohu. Obecně mohu říci, že chování EU od spuštění tzv. migrační vlny pouze podporovalo důvody, které uvádíte. Británie se tedy rozhodla stát opět samostatnou a silnou zemí bez ohledu na cenu, kterou to bude stát. Problematika zaměstnávání cizinců při rozhodování o Brexitu podle mého názoru neměla velkou váhu, neboť Velká Británie je vysoce multikulturní zemí.

Po ohlášení referenda se v médiích objevily zprávy o častém napadání cizinců v Británii. Terčem útoků se stávali často Poláci. Do popředí zájmu českých médií se ale dostal hlavně případ ubití Čecha v Londýně. Do jaké míry je tam podle vás v současné době bezpečno pro běžné české turisty? Mohou se stát jako cizinci, navíc s podobně znějícím jazykem jako je polština, terčem útoku místních, kteří mají problém s tzv. polským instalatérem, který jim prý bere práci?

Podle mého názoru jde o vysoce zmedializovaný případ, který byl médii v Evropské unii využit proti Velké Británii. Myslím, že to, že vás v Praze okradou, je více pravděpodobné, než že se stanete obětí radikálů, kteří se bojí „polských instalatérů“. Opětovně zdůrazňuji, že případ byl velice silně medializován.

V souvislosti s městy jako jsou Londýn, Paříž, Brusel a mnohá další, se mluví o tzv. no-go zónách, které jsou obývány komunitami neintegrovaných přistěhovalců. Je tam vysoká kriminalita a často jsou i semeništěm radikálů, kteří páchají teroristické útoky. Konkrétně v Londýně se mluví o čtvrtích, jako jsou Waltham Forest, Whitechapel, nebo Tower Hamlets. V dalších městech se má jednat o části v Blackburnu v Birminghamu a Bradfordu. Početné muslimské „no go zóny“ existují v Dewsbury, Leicesteru, Lutonu či Manchesteru. V minulosti se také objevily informace, že v těchto čtvrtích berou spravedlnost do vlastních rukou hlídky šaría. Jaké informace máte k tomuto Vy?

Vytváření jakýchkoli „No Go Zón“ je disfunkcí státní správy a lidé by měli v takovém případě velice hlasitě reagovat. Jestliže je oblast, kam se lidé bojí chodit a „bojí“ se tam chodit i bezpečnostní složky, je za tento stav vždy někdo odpovědný. Ať již místní policie či jiné bezpečnostní složky. Je tedy na lidech vytvářet tlak na státní správu, aby v dané lokalitě sjednala normální právní stav bez ohledu na problémy, které náprava stavu přinese. Demokratický systém voleb, nezávislá média jsou účinnými nástroji kontroly výkonu státní správy. Vše ovšem závisí na aktivitě lidí a jejich ochotě zapojit se do veřejného života, i když se jich problém přímo netýká.

Návodů, jak se zachovat při teroristickém útoku, je na internetu k dohledání mnoho. Ale lze ještě podle vás jako experta na bezpečnost v bezprostředním ohrožení (třeba v případě, že do kavárny či hudebního klubu, jako se to stalo v Paříži, vtrhne ozbrojený člověk a začne střílet- pozn. red.) ještě něco dělat k záchraně života?

Každý útok je specifický vzhledem k místu, času a osobě pachatele. Říci, že pokud se budete chovat tak a tak, vše bude OK, je nesmysl. Do klubů a diskoték vás dnes se zbraní nepustí, takže obrana proti ozbrojenému střelci, nebo střelcům je prakticky nemožná. Také neznám mnoho lidí, kteří by šli na diskotéku, koncert či jinou společenskou akci a studovali plán budovy, kam v případě útoku mohou utéct a ještě si po příchodu zkontrolovali, zda je únikový východ neuzamčený - což při několika požárech bylo. Mnoho lidí přežilo, když se tvářili jako zastřelení, což je sice dobrá finta, ale co když se pachatel rozhodne pro „kontrolní výstřel“ a na čase mu zase tak nezáleží, protože ví, že to tady na tom světě pro něj právě tím okamžikem dříve nebo později končí? Utíkat a riskovat zásah, nebo ležet a blufovat? Přežít takový útok je prostě dílem náhody bez ohledu na to, zda jste vycvičeni na krizové situace, nebo nejste. Mnoho odborníků píše, že byste se neměli pokoušet klást odpor. S tímto nemohu souhlasit. Budete-li klást odpor, zřejmě na 100% zemřete. Otázkou je, zda tímto odporem nezachráníte život někomu jinému. Jako příklad lze uvést případ střelce z Uherského Hradiště, po kterém hozená židle znamenala možnost úniku několika osobám před jistou smrtí. Je tedy jen na vás, jak s tím nejcennějším, co máte, naložíte a zda svůj život „prodáte“ nebo „darujete“.

Co říkáte na zákon o zbraních, který schválil Evropský parlament, podle něhož se má zpřísnit kontrola nad střelnými zbraněmi? (Nová směrnice kromě společných pravidel pro označování a uchovávání zbraní nebo propojení databází v členských státech odmítnutých žádostí o zbrojní průkaz zakáže nabývat některé samonabíjecí poloautomatické zbraně, odvozené od armádních typů automatických zbraní (pušky sezásobníkem na více než deset nábojů, pistole se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé zbraně se sklopnou či teleskopickou pažbou- pozn. red.). Může pomoci tento zákon v boji proti terorismu?

Jakékoli omezení držení legálních zbraní není řešením. Statistiky jasně dokazují, že žádný z útoků nebyl spáchán s legálně drženou zbraní. Omezení kapacity zásobníků, „sklopek“ a pod. je naprostým nesmyslem a je z dílny lidí naprosto odtržených od reality. Omezení držení zbraní pouze povede k prudkému nárůstu černého trhu, který se v České republice díky efektivním zbraňovým amnestiím poměrně dost zmenšil. S omezením držení zbraní je úzce spojena situace na Ukrajině, kde si dovolím říci, že je tam takový bordel, že o tom, kolik je kde a jakých zbraní, nikdo nemá žádnou představu a Ukrajina je schopna zásobit ilegální trh EU dlouhá léta. U nás je legislativa ohledně držení zbraní jedna z nejpřísnějších a nemyslím, že by bylo potřeby ji jakkoli měnit. Samo držení zbraní má tradici budovanou několik století, je vysoce rozvinutá myslivost a střelecké sportovní disciplíny, ve kterých naši sportovci dosáhly světových úspěchů. Navíc ozbrojený občan může být nepříjemným překvapením pro kohokoli, kdo by se rozhodl provést teroristický útok v jeho přítomnosti.

 

Zdroj