Bosna není z hlediska islámského terorismu v Evropě žádnou výjimkou – v Kosovu Západ rovněž podporoval teroristy a dnes je Kosovo baštou džihádu v Evropě.

08.09.2016 10:06

Úvahy nad výročím 11. září 2001, summit skupiny G20, vývoj v Sýrii, který nejde do ruky Američanům. Financování džihádistů v Bosně, situace na Ukrajině, politické snění Angely Merkelové, strategické sbližování Ruska a Japonska. To vše v rámci svého pravidelného shrnutí týdenních událostí pro čtenáře ParlamentníchListů.cz rozebírá editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová.

Blíží se výročí 11. září 2001. Pojďme si o tom trochu popovídat. Američané se konverzačně ptají „Where were You on 9/11“, takže, kde jste byla vy? A hlavně: Co dnes víme a nevíme o pachatelích útoku, jejich reálných intencích a jejich financiérech? Objevila se řada stavebních, politických, šarlatánských teorií, zároveň ale i důvěryhodné zdroje zpochybňují oficiální výklad. A co víc: Americký Kongres se tím stále zabývá. Tak tedy... Kde je pravda? 

Onoho dne jsem seděla doma u počítače a překládala, po obědě jsem šla vyvenčit psa, a když jsem se vrátila, jen tak jsem si pustila televizi, v níž jsem chvíli sledovala nějaké strnulé záběry na New York a nechápala jsem, oč vlastně běží. Myslela jsem si, že je to nějaká divná „Přestávka“. Ale o chvíli později se ve studiu ČT zjevil Roman Joch s tím, že se prý svět jednou provždy změnil… 

Kolem 11. září je samozřejmě dodnes – stejně jako třeba v případě atentátu na JFK – spousta více či méně hodnověrných teorií a spekulací, ale přiznám se, že mě po tolika letech už ani moc nezajímají. Přesto ale dokázaly vytvořit silný dojem, že celý ten oficiální příběh je do značné míry „cinknutý“, ale ruku na srdce, co dnes není cinknuté, že? Dnes na beton víme, že většina atentátníků z 11. září pocházela ze Saúdské Arábie, že saúdská ambasáda ve Washingtonu i konzuláty v USA některým z nich poskytovaly peníze, že Bushova vláda umožnila rychlý odlet právě těchto „sponzorujících“ diplomatů a jejich rodin z USA… Je zajímavé, že vina byla rychle připsána Usámovi bin Ládinovi, architektovi Al-Káidy, která v americkém zájmu a žoldu bojovala proti sovětské okupaci Afghánistánu, ale sám Usáma se k zodpovědnosti za 11. září nikdy nepřihlásil, i když by mu to ve světě islámských radikálů muselo okamžitě vynést křeslo hlavního „světce“. On vždy jen opakoval, že Američané sklízejí ovoce své politiky ve světě, což je vlastně objektivní konstatování vycházející z fyzikálního zákona o akci a reakci. 

Samozřejmě je k neuvěření, že Bushova administrativa „saúdskou stopu“ rychle zametla, zakázala FBI vyšetřovat tímto směrem, a vlastně tím hyenisticky – za petrodolary a za současného hýkání o obraně národních zájmů, svobody, demokracie a „našeho způsobu života“ – zradila svůj národ. Je to podle mého jeden z nejsilnějších důkazů o nadvládě peněz v současném deprivanty ovládaném světě. 

Na úplnou pravdu si budeme muset ještě počkat a většina z nás se jí asi ani nedočká. Vždyť i odtajnění dokumentů o vyšetřování atentátu na Johna Kennedyho bylo poměrně nedávno odsunuto o dalších 70 let, kdy už nebude žít nikdo, kdo by si celou věc ještě pamatoval „naživo“… 

Odpovědí na 11. září byly invaze do Afghánistánu a Iráku. Že obojí byl průšvih, jste již dala najevo mnohokrát. Mně trčí v hlavě jedna scéna z životopisného filmu o Georgi W. Bushovi, který režíroval Oliver Stone. V ní, zatímco „W“ působí jako, s prominutím, blbeček, se iniciativy ujímá Dick Cheney a na prahu rozhodnutí o vstupu do války proti Saddámovi ukazuje mapu Blízkého a Středního východu se slovy (přibližně): „Když tento prostor, ve kterém jsou zdroje, dobudeme, vytvoříme skutečné impérium.“ Je to fabulace, nebo pravda? Mimochodem, jistě i vy uznáte, že „něco“ Američané po 9/11 dělat museli. Co když chtěli kontrolu nad celým světem ze strachu z toho, že jim někdo zase takto ublíží? 

Tehdejší Cheneyho souputník, americký ministr obrany Donald Rumsfeld, volal po agresi do Iráku už někdy od roku 1986 a o nutnosti dobýt Irák se mluvilo i v neokonzervativním programu ovládnutí světa nazvaném Nové americké století, takže se maně vnucuje dojem, že tu existují určité paralely třeba s nedávnými čistkami po pokusu o puč v Turecku – kroky Bushovy administrativy i Erdoganovy vlády byly po „neočekávané“ události natolik „naprogramované“, jako by se o oněch „neočekávaných“ událostech vědělo předem a čekalo se na ně jako na smilování bóží coby na záminku k dalšímu postupu. Je třeba mít na paměti i slavný výrok tehdejšího Bushova poradce Karla Rovea: „Jsme impérium. Vytváříme si vlastní realitu.“ 

Souhlasím s tím, že po 11. září Bushova administrativa „něco“ udělat musela, ale pokud nechala viníky „běžet“ a nadále se Saúdy lukrativně obchodovala, zatímco fakticky zničila Afghánistán, který ostatně Západ „nevítězně“ okupuje dodnes a nikdo už – kromě amerických zbrojovek a jejich účetních – ani neví přesně proč, fakticky zničila Irák, Libyi a zkouší to dál i v Sýrii… Co na to říci? Mám dojem, že celá ta slavná „válka proti terorismu“ zahájená po 11. září nese jen samé jobovky – teroristů celosvětově jen přibývá stejně jako jejich obětí, a vítězství v nedohlednu. Spousta lidí z toho ale tyje – zbrojovky, vojáci, kteří kromě žoldu mohou rozkrádat nekonečné rozpočty, různé nevládky a jejich experti, kteří o boji proti terorismu sepisují stohy studií, bezpočet „mluvících hlav“ v médiích i samotná média s příslušnými palcovými titulky… A k udržení tohoto stavu je potřeba mít i teroristy, kteří čas od času provedou něco strašného – bez nich by to nebylo ono. Tím spíš, že by se lidé taky mohli přestat bát a začali by si víc všímat, že v rámci „boje proti terorismu“ přicházejí o jednu svobodu za druhou… 

Ostatně, v tomto ohledu není „boj proti terorismu“ žádnou výjimkou. Hodně se totiž podobá boji proti drogám, který také nikam nevede, ale zato poskytuje dobré živobytí závratnému počtu lidí – počínaje bankéři, kteří mají drogové peníze na svých účtech, přes davy policistů, poradců, expertů až po různé terapeuty a majitele soukromých věznic, v nichž v USA (za státní dotace) končí lidé kvůli jednomu jointu… A aby ti všichni měli co dělat a brát za to peníze, potřebujeme i narkobarony, drogové dealery, pašeráky a celou tu jejich – často hi-tech – infrastrukturu. 

Objevila se zpráva, že teroristické útoky ve Francii byly ničím proti tomu, čeho je Daeš schopen v Evropě. Je pravdou, hnusně řečeno, že 11. září ještě nebylo překonáno. Bude překonáno? Jsme schopni zabránit takto masivnímu útoku, nebo třeba útoku na kritický bod infrastruktury? Jak vnímáte takto vypouštěné zprávy? 

To se trochu vracíme k předchozí otázce. Jistěže teroristé mohou provést takřka jakýkoli útok, ale zatím se k tomu „jaksi“ nemají. Velkou otázkou je proč. Já to v každém případě nevím. 

Na jedné straně to samozřejmě může být zčásti zásluha tajných služeb, které mohou mít situaci do určité míry pod kontrolou, na straně druhé si tytéž tajné služby vypouštěním podobných „hrozeb“ do médií mohou jen zkoušet navyšovat své rozpočty. Takže nevím, jestli bude 11. září překonáno. Přitom mám ale pocit, že překonáno už dávno bylo – americká agrese v Iráku zavinila podle některých odhadů smrt až tří milionů lidí. A když dnes víme, že Saddám a Irák neměl s 11. zářím nic společného, tak Bushova agrese – i s českou účastí – nebyla ničím jiným než obřím příkladem státního terorismu. Pachatelé jsou známi, a potrestáni nebudou. 

No jasně, vím, že tohle vás až tak nezajímá a ptáte se, jestli něco velkého nehrozí nám, bělochům tady u nás na Západě. Nevím, v žádném případě bych si ale netroufla to vylučovat. Jak už jsem řekla, Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie, Jemen… Státy a národy, které jsme z vlastní libovůle zničili. A každá akce přece vyvolává reakci. 

Média začínají s hrůzou objevovat, že za saúdské peníze se nám „za zadkem“, tedy v Bosně a Kosovu, formuje džihádistické nebezpečí. Kdo tam co platí? Jak vážné nebezpečí to je? My jsme to nakousli minule, pojďme, prosím, více vysvětlit systém saúdských nadací a podpor – náboženských, vzdělávacích, kulturních... Jaké neblahé vazby to vytváří, co to dělá s evropskými muslimy. A co jiné organizace jako Muslimské bratrstvo, gülenovci, co Katařané...? Hovoříme tedy nejen o přímém cvičení bojůvek v Bosně, ale i o ideologické působení na Západě. 

Z počátku 90. let si pamatuji dlouhé a natěšené fronty před jednou z káhirských odborových ústředen – byli to dobrovolníci, kteří chtěli jet do Bosny bojovat za své „muslimské bratry“ proti tomu srbskému „křesťanskému zlu“. Spousta jich do Bosny opravdu odjela a bojovali tam po boku džihádistů, kteří už se „ostříleli“ v Afghánistánu. A spousta jich v Bosně posléze i zůstala včetně skutečných teroristů a hrdlořezů, nad nimiž Evropa a USA převzaly ochrannou ruku pro „další použití“. Získali v Bosně zvláštní status, mnozí i občanství, založili si rodiny i celé džihádistické enklávy. Celý proces platili vesměs Saúdové nebo Katařané; logistiku, infrastrukturu a zbraně zajišťoval Západ, díky čemuž na tom taky „trhl“ něco i finančně. Arabských džihádistů je tam dnes tolik, že se zvažuje zřízení další bosenské národnosti, tedy arabské. 

Ostatně, Bosna není z hlediska islámského terorismu v Evropě žádnou výjimkou – v Kosovu Západ rovněž podporoval teroristy a dnes je Kosovo podle německé tajné služby baštou džihádu v Evropě. 

To jsou obecně známá fakta, která sice v mainstreamu nebo proslovech evropských politiků často nezaznívají, ale jejich mlčení na věci nic nemění. Ve většině případů finance poskytují nejrůznější „charity“ z Perského zálivu, které jsou vesměs navázány na tamní panovnické rody a posilují vliv nenávistného wahhábismu v Evropě. A kdyby to západním politikům opravdu vadilo, asi by nic z toho nedopustili. Ale mnozí jsou těmi samými charitami placeni také, takže je otázka případné radikalizace evropských muslimů pod vlivem dovezených šílených saúdských imámů až tolik nezneklidňuje. Ale to už jsme zas zpátky u vlády deprivantů, pro něž mohou být terorismus a džihádismus výhodné při udržování svých občanů ve strachu. 

Abychom se přenesli do žhavé současnosti – napsala jste, že Turci svým vstupem do Sýrie vytvořili takový zmatek, že to znehybnilo jakékoliv snahy USA v Sýrii. Dohoda s Ruskem prozatím není. Bude? Nebo to Putin udělá „na sílu“? Mohou to Američané prostě „projet“ tak, že se finální sčot obejde bez nich? Jak silné vazby Putin vytváří nejen s Turky, ale i s Íránem, Katarem a Saúdy? S výjimkou Íránu jde o americké spojence... Že by už tak trochu bývalé? 

Už minule jsme si říkali, že všechny trumfy v syrské válce drží v rukou Rusko a že USA fakticky už nemají co v případném „handlu“ nabídnout – po puči ztratily ve prospěch Ruska Turecko, Turecko, které je členem NATO, útočí i bez Američanů na Daeš u svých hranic a na Kurdy, kteří jsou americkou „prodlouženou rukou“ v syrské válce, a k tomu nyní Erdogan „blahosklonně“ nabízí Američanům „veškerou pomoc“ při útoku na baštu Daeše v Rakká. Pro Washington to ale musí být facka jako hrom, protože je to vlastně jen zopakování několik měsíců starého ruského návrhu na porcování „syrského medvěda“: Rusové a jejich spojenci si vyřeší západní půlku Sýrie, v níž žije 80 procent všech obyvatel, a Američané si dobudou „vítězství nad Islámským státem“ daleko v poušti na východě země. A když Erdogan jen opakuje po Putinovi, tak je to s tím naším „jižním křídlem“ toho našeho NATO fakt hodně nahnuté. 

Americká média se shodují, že se Obamova administrativa nechala v Sýrii naprosto vyšachovat, nebyla připravená ani na tureckou invazi na sever Sýrie, kterou naopak posvětili v Moskvě, Damašku i Teheránu, a pro další vyjednávání s Ruskem nemá po ruce žádný plán B. Takže počkáme pár dní a uvidíme, jestli se USA rozhodnou získat v Sýrii alespoň něco, nebo jestli ten „sčot“ bude fakt bez nich. 

Turecký „neosultán“ Erdogan si v každém případě musí aktuálně připadat jako ryba ve vodě – muselo mu být jasné, že pod dozorem a povelem Američanů žádný neoosmanský projekt nevybuduje, ale s novými spojenci by alespoň kus cesty tímto směrem ujít mohl, a tak vstoupil do syrské „hry“ opravdu razantně. Libanonská média dokonce tvrdila, že se už sešel s Bašárem Asadem, byť po korekci informací se s ním má teprve sejít, ale znáte to – je to nejspíš jen pokusný balonek, co to udělá s Turky i Syřany: Přece jen byli Erdogan a Asad po pět válečných let navzájem vykreslováni jako největší zlo pod sluncem, a najednou že by si mýrnyxdýrnyx podali ruku jako že „všechno dobrý“? To by obyčejní lidé, a obzvláště ti, kteří ve válce přišli o své blízké, nemuseli skousnout. 

Nicméně, Erdogan tvrdí, že příměří v Sýrii bude vyhlášeno do Íd al Adhá, muslimského svátku, který letos začíná 12. září. Otázka zní: Je to jen megaloman, který chce být za každou cenu zajímavý? Nebo už je vlastně vše dojednáno a on si na Rusech a Američanech vymínil právo tu „bombu“ ohlásit? Na odpověď nebudeme muset čekat nijak dlouho… 

Putin absolvoval nejen v rámci summitu G20, ale i jinde mimořádné množství mezinárodních jednáni. O ceně ropy, o vztahu k Japonsku, o BRICSu... Je toto skutečně ta mezinárodní izolace? Co důležitého pro Rusko Putin v posledním týdnu vlastně vyjednal? A jinak, CNN přiznává, že uvalené sankce Rusku nijak moc neuškodily, což z ekonomického pohledu potvrdil i jistý český manažer v Rusku působící. 

Máte pravdu. Putin se na summitu G20 skorosbratřil se Saúdy ohledně zmrazení těžby ropy, což je pro obě země téma životně důležité, překvapivě se zrodila i vágně formulovaná dohoda o vojenské spolupráci s Katarem, který je jinak jednou obří vojenskou základnou amerického námořnictva a letectva (a spolu se Saúdy hlavním sponzorem džihádu nejen v Sýrii, ale i radikálního islámu v Evropě). Podepsány byly i dohody s Egyptem o dodávkách ruských vrtulníků na francouzské mistraly, výsadková plavidla, která Západ v rámci sankcí Paříži zakázal prodat Rusku… Jinými slovy, americký manévrovací prostor na Blízkém východě se znovu o něco zúžil. A Washington je „vyvedený z rovnováhy“. 

Zajímavě se vyvíjí i ruské vztahy s Japonskem, které se při pohledu na proplétání se ruských a čínských zájmů snaží o vyrovnání sil. Pokud to dobře chápu, Moskva vyloučila jakoukoli diskusi o navrácení Kurilských ostrovů, ale místo toho Tokiu fakticky nabídla Vladivostok coby jakousi variantu Hongkongu coby japonskou vstupní bránu do Eurasie. Znovu, uvidíme, co z toho všeho nakonec „vyleze“, ale lídři obou zemí se mají sejít ještě letos k doladění detailů, Putin ve Vladivostoku „náhodou“ zrovna slavnostně otevřel provoz nové loděnice a průmyslové zóny… Přitom je příznačné, že Putin k „námluvám“ s Japonskem konstatoval, že je třeba dosáhnout stavu, kdy si obě strany budou plně důvěřovat a „žádná nebude mít pocit prohry“. To je vlastně princip, který Rusko aktuálně uplatňuje ve své zahraniční politice a který Západ se svou koloniální minulostí a hegemonistickým puzením stále ještě nechápe. A nejspíš i proto ve zglobalizovaném světě pomalu ale jistě prohráváme. Pokud se tedy ptáte na mezinárodní izolaci Ruska, po níž i tady u nás někteří lidé touží, vše nasvědčuje tomu, že se do mezinárodní izolace naopak dostává Západ utopený ve svých divných ideologiích včerejška. 

Co se týče našich, tedy západních, sankcí proti Rusku, začíná z toho být pěkná fraška. Rusko letos vůbec poprvé – míněno do roku 1991 – vydělá víc na vývozu potravin než na prodeji zbraní. Pokud mu chceme ještě více pomoci rozhýbat „vnitřní rezervy“, přijďme s dalšími sankcemi. Náš ideologicky zblblý vlk se tím sice nažere, ale hrozí, že koza nejen zůstane celá, ale ještě ho navíc zašlápne. 

Jestli Putin napadne Ukrajinu, má k tomu prý ideálním příležitost v příštích týdnech. Napadne? Jinak, v Kyjevě proběhla ohnivá blokáda televizní stanice, která je dle mínění ukrajinských nacionalistů moc ,,proruská“. EU se mračila. Jinak, V4 nabídla Ukrajině pomoc. Jak tyto záležitosti komentovat a co k nim přidat? 

To vás to po dvou letech čekání na „ruskou agresi“ ještě nepřestalo bavit? Proč by Putin útočil na Ukrajinu, proboha? Vždyť anektoval Krym a nikdo a nic s tím nehne, černou ukrajinskou zkorumpovanou díru na svá bedra dobrovolně převzal Západ, sankce už Rusko umí řešit, a dokonce z nich i těžit… Takže proč? Proč by si měl hrát na samaritána a měl nás zbavovat šílenství, které jsme si tam sami pučem prosadili? 

Útok na redakci televize Inter je v zásadě srovnatelný s Charlie Hebdo, ale solidaritu se svobodnými médii tentokrát – z pochopitelných, pokryteckých důvodů – projevovat nesmíme. To je zásada. Podivné přitom je, že Západ není s to donutit ukrajinské oligarchy k poslušnosti. Ty ruské se nerozpakuje zapisovat na nejrůznější sankční seznamy, ale Ukrajinci zkorumpovaní až na půdu jsou z obliga. Ve finále tak ale nemáme páku, jak na vývoj v Kyjevě zatlačit. Jistě, mnozí ukrajinští oligarchové v čele s Pynčukem, zetěm prvního (a superzkorumpovaného) ukrajinského prezidenta Kučmy, do fondu rodiny Clintonových přispěli víc než saúdští králové a princové, a tak si možná koupili nedotknutelnost, ale… Není to jaksi ubohé? Spíš než ruskou agresi na Ukrajině čekám nějakou „obyčejnou“ občanskou válku – tamní lidé už jsou zoufalí dostatečně na to, aby si to šli s „novou mocí“ v Kyjevě vyříkat. A zbraní je tam mezi lidem dost. 

A proč V4 nabídla Ukrajině pomoc, tak to příliš nechápu. Jediným vysvětlením, které mě napadá, je, že se radši necháme zaplavit miliony zbídačených a zoufalých, ale bílých Ukrajinců, a pak do Bruselu vzkážeme, že máme už uprchlické kvóty plné, aby nám sem neposílali žádné „černé huby“. Nevím, jak to dopadne, ale mám silný pocit, že si ukrajinský kalich hořkosti tady na Západě vypijeme až do dna. Rozbili jsme Afghánistán, Irák, Libyi a Sýrii a uprchlíci se valí do Evropy. Svrhli jsme vládu na Ukrajině a nevíme, co s tím, protože Rusko postupuje zcela mimo naše propočty… A zase se vracíme k deprivantům, co nám moudře vládnou. 

Volební nepříjemnost Angely Merkelové v Meklenbursku – Předním Pomořansku rozebírali mnozí, a kancléřka se nezdá být nějak otřesena, v podstatě dál mluví to samé. Co k proběhlým analýzám dodat? 

Nevím, co dodat objevného, snad jen to, že mi paní Merkelová začíná připomínat Nesmrtelnou tetu. Voliči jí hlasováním cosi vysvětlí, a ona jede dál. Na jednu stranu je to chvályhodná principiálnost, ale když v parlamentu začala vychvalovat „migrační smlouvu“ s Tureckem – ví vůbec někdo, jestli ještě funguje? – coby vzor pro stejné smlouvy s Egyptem, Tunisem nebo Libyí, která kvůli Západu ani nemá vládu, s níž by se dalo něco podepsat, a pak přihodí ještě sny o smlouvách s Nigerem nebo Mali… To je fakt silná káva! 

Obecně mám k vizionářům úctu, ale tady jsme v úplně jiné sféře uvažování. Tím spíš, že Německo začalo vracet uprchlíky do Řecka a dělat z něj ještě větší uprchlický koncentrák, než bylo dosud. A do toho Brusel zrušil Řecku další peníze, dokud prý nesplní jakési další drastické finanční reformy. Už vidím Řeky, jak nakonec prásknou do stolu, pošlou EU i NATO „někam“ – a přidají se k Turecku na cestě k Eurasii. Hůř už dopadnout fakt nemohou. 

Závěrem tradiční otázka. Co dalšího bychom měli během příštího týdne sledovat? 

Témat ke sledování bude jistě dost a mezi nimi se nejspíš dovíme něco o výsledku rusko-amerických jednání o Sýrii. A to nám v zásadě napoví i něco o aktuálním rozložení sil ve světě. 

 

Zdroj

Diskusní téma: Bosna není z hlediska islámského terorismu v Evropě žádnou výjimkou – v Kosovu Západ rovněž podporoval teroristy a dnes je Kosovo baštou džihádu v Evropě.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek