BIS: Integrace velkého množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti je nemožná.

05.09.2016 20:54

Zatímco ve výroční zprávě BIS za rok 2014 se slovo migrace objevilo jen v jedné stručné větě, ve zprávě shrnující rok 2015 a publikované ve čtvrtek 1. září je migraci věnovaná celá dlouhá pasáž. Souvislost s uprchlickou vlnou, kterou Evropa zažívala v loňském roce, je zřejmá. České republiky se negativní jevy s ní spojené ale podle Bezpečnostní informační služby dotkly zatím jen okrajově.

Příchod migrantů do EU měl dle zprávy BIS „negativní dopady na veřejný pořádek a výkon bezpečnostně-správních procedur jak v zemích, jimiž vedou hlavní migrační trasy, tak v zemích cílových“, Česká republika však zůstala mimo hlavní zájem.

Malé kriminální skupiny

„Česká republika patří k méně významným tranzitním a cílovým zemím, a nejzávažnější migrační hrozby tak bezprostředně nesouvisejí s probíhající migrační vlnou, ale s jejími střednědobými a dlouhodobými důsledky v celoevropském rámci,“ upozorňuje BIS.

 


Hrozby vidí především ve „fakticky nemožné“ integraci velkého množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti.

„Následně dochází ke vzniku uzavřených komunit, které mohou být vůči evropskému kulturnímu prostředí nepřátelské. Tyto komunity pak mohou vytvářet ideové či logistické zázemí pro kriminální aktivity rozličného charakteru,“ píše BIS.

Na rozdíl od řady jiných zemí především na balkánské migrační trase na území Česka podle poznatků BIS nepůsobila žádná mezinárodní převaděčská síť organizující tranzit uprchlíků:

„V ČR byli zjištěni v zásadě jen jednotlivci nebo malé kriminální skupiny, které v omezeném rozsahu nabízely uprchlíkům dopravu a služby.“

Rozhodující část migrantů byla do cílových zemí dopravena buď hromadnou dopravou často organizovanou jednotlivými státy, nebo individuálně svými příbuznými, blízkými osobami, popř. soukromými osobami, které si z poskytování služeb migrantům udělaly výhodný obchod.

Jízda na protiuprchlické vlně

Za reálný český problém BIS označuje zneužívání obecného strachu z cizinců a vyvolávání obav ve společnosti.

„V atmosféře nejistoty, zda jsou ostatní státy schopny vypořádat se s problémy migrace, se profilovaly extremistické a populistické politické subjekty, radikalizovalo se politické prostředí a rostla popularita extremistických stran,“ píše BIS a dále konstatuje, že na protiuprchlické vlně se nevezli jen extremisté, ale „různorodé spektrum osob a subjektů“.

Samostatnou skupinu odpůrců migrace tvořili lidé, kteří se sice neúčastnili veřejných shromáždění, ale „ventilovali svůj negativní postoj vůči imigrantům na internetu, zejména na sociálních sítích“.

„Přestože většinou nešlo o příznivce extremistické scény, mnohá jejich prohlášení by bylo bezpochyby možné jako extremistická chápat,“ píše BIS.

BIS však popisuje i aktivity „odpůrců protiimigračních vystoupení“ s tím, že „nerespektování práva na názor a svobodu projevu se projevovalo na obou stranách“:

„Do těchto aktivit se totiž kromě těch, kteří pouze chtěli legálně vyjádřit svůj pozitivní postoj vůči imigrantům, zapojovali i zástupci různých extrémně levicových skupin, jejichž primárním cílem bylo rozjitřovat situaci a vyvolávat konflikty.“

 


Celou veřejnou diskusi o problému uprchlíků, respektive o islámu vůbec, provázelo na obou stranách množství předsudků, neznalostí a pouze povrchní a zkreslená znalost a interpretace základních historických, religionistických a sociálně-kulturních faktů, shrnuje výroční zpráva.

Rizika radikalizace tu jsou

Islamofobní prostředí podle ní nespatřuje rozdíl mezi islamistickým terorismem a islámem jako takovým. Podle BIS se kvůli tomu prohloubilo napětí mezi většinovou českou společností a muslimskou komunitou.

„Některé projevy tohoto napětí, jako slovní napadání a urážky muslimských spoluobčanů, mohou být nezanedbatelným radikalizačním faktorem,“ varuje BIS.

Kontrarozvědka zaznamenala i případy zneužití evropské azylové a pobytové politiky, kterou ČR uplatňuje, přistěhovalci z islámského světa. Šlo zejména o ustanovení zákona týkající se povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia a podnikání.

„Většina z těchto osob sice nepředstavovala bezprostřední bezpečnostní hrozbu, ale u některých z nich byla identifikována potenciální bezpečnostní rizika, například v několika případech se jednalo o stoupence ideologie Islámského státu,“ píše BIS ve veřejnosti dostupné verzi své výroční zprávy.

Robert Břešťan

Diskusní téma: BIS: Integrace velkého množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti je nemožná.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek